Interview Martina Kováře

Řada struktur ve zdravotnictví byla během pandemie rozvrácena nekvalifikovanými zásahy. V Interview Martina Kováře to řekl psychiatr, bývalý ministr zdravotnictví a současný europoslanec za SPD Ivan David. Poškozena byla pode něj především hygienická služba, která je klíčová pro zvládnutí pandemie. Přesto české zdravotnictví jako celek podle něj obstálo.

Ivan David se obává jako psychiatr i dopadu distanční výuky na děti. "Ten defekt tam bude trvalý. V tom dětském roku je jeden rok nestandardní výuky dlouhá doba", říká David s tím, že psychiatrické ordinace praskaly ve švech už dříve. Podle bývalého ředitele bohnické psychiatrické léčebny budeme žít s koronavirem už navěky. Jedinou možností, jak koronavirus omezit, je podle něj vakcinace. Řekl také ale, že rozvojové země si nejsou schopny pořídit vakcíny v dostatečném množství. Očekává proto, že se odtud bude pandemie opakovaně šířit do Evropy. SPD přitom odmítá třeba covid pasy. Podle Davidova vyjádření v Interview Martina Kováře je ale kvůli obhajobě svobody.

Jak pandemii zvládla Vláda Andreje Babiše? „Jako opoziční politik bych měl hovořit velmi přísně. Ale je potřeba si uvědomit, že kdokoliv by měl co k dočinění s touto pandemií, tak by nepochybně vyvolával nespokojenost,“ říká David. Lidé budou podle něj vždy nespokojení buď z důvodu, že opatření jsou příliš přísná, nebo naopak příliš mírná. Hlavním problémem dnešní doby je podle Davida to, že neexistují autority. Každý má pocit, že všemu rozumí sám nejlépe.

„Jedním z podstatných problémů českého zdravotnictví je odchod kvalifikovaných odborníků do zahraničí,“ vysvětluje bývalý ministr zdravotnictví. Důvodem jsou především mzdy. Podle Davida je v zahraničí po odbornících hlad. Česko by se proto mělo zamyslet nad tím, co udělat pro to, aby se tito lidé vraceli. „To, že lidé odcházejí do zahraničí, je pozitivní za předpokladu, že se vrátí,“ dodává David.

Schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruského protějška Vladimíra Putina v Ženevě nic důležitého nepřinesla. V Interview Martina Kováře to řekl publicista, bývalý politik a ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Podle svých slov byl Joch k summitu předem skeptický. „Více pomohl Putinovi než Bidenovi. Putin je vladař, který je velice tvrdý a drsný. Tímto summitem ukázal svým občanům a celému světu: podívejte, já jsem jeden ze tří nejdůležitějších mužů planety,“ říká Joch. Proč se Biden s Putinem chtěl setkat? Podle Jocha je to mánie amerických prezidentů, kteří na začátku svého prvního funkčního období usilují o schůzku se svým ruským protějškem. Spojeným státům to ale mezinárodní postavení nezlepší, už tak ho mají dost silné, myslí si Joch. „Putin by si mohl časem začít hrát na jakéhosi arbitra americko-čínského sporu. Zatím je spíše vstřícnější vůči Číně, ale myslím, že nakonec své politické kariéry, která bude ještě dlouhá, se bude pasovat do role starého moudrého státníka,“ vysvětluje Joch.

Spojené státy Jocha po prvním půlroce Bidena v prezidentském úřadu nijak nepřekvapily. „Amerika zůstala rozdělená. Na tom Trumpův odchod nic nezměnil. Takhle rozdělené státy v Evropě nemáme, možná s výjimkou Polska,“ říká Joch. Jak vidí jako konzervativec budoucnost Republikánské strany? Donald Trump je u řadových voličů Republikánů podle Jocha stále oblíbený. Málokdo z republikánských představitelů proto proti němu vystupuje. Většina straníků cítí, že je s Trumpem nutné stále vycházet, přesto ho za svého příštího prezidentského kandidáta nechtějí, protože mají obavy z toho, že by znovu prohrál. „Trumpismus ano, ale teď už s někým jiným, mladším,“ dodává Joch.

Ruský Prezident Vladimír Putina prezident USA Joe Biden se poprvé setkali na jednání v Ženevě. Europoslanec a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) nemá ale od této schůzky velké očekávání. Řekl to v Interview Martina Kováře.

„Michal Kubal schůzku v České televizi označoval jako epochální historickou událost roku. Myslím si, že o tom to není. Je to normální schůzka,“ říká Vondra. Podle svých slov bude pozorně sledovat, co Biden od Putina dostane. Některé „dárečky“ už prý dostal dříve. Na schůzce měl podle Vondry nepochybně větší zájem Putin, který díky ní získává mezinárodní uznání. „Pro Američany je v současné době hlavní vyzyvatel Čína a bude to tak čím dál tím víc. Proto chtějí zchladit relaci s Ruskem, aby na to nemuseli reagovat dnes a denně,“ vysvětluje europoslanec. Spojené státy se budou snažit zabránit spojení mezi Pekingem a Moskvou, které by pro ně bylo problematické. Vondra také řekl, že úkolem Evropy je přesvědčit USA, že Rusko nelze bagatelizovat. Pro ni totiž Rusko vyzyvatelem je.

Vondra se s Bidenem v minulosti několikrát osobně setkal. „Mám na něj dobré vzpomínky. Byl pro mě tehdy typickým představitelem atlantického establishmentu v demokratické straně. Dalo by se říci, že to byl gentleman, který byl trošku oslněný svým krasořečněním,“ vzpomíná europoslanec. Od té doby už uplynulo 25 let a podle Vondry je otázkou, jak silný nyní Biden bude především v konfrontaci s Putinem, který je zcela odlišným typem politika. „Biden je vychovaný gentleman, který má zábrany. Určitě by ho nikdy nenapadlo někoho otrávit jedem,“ dodává europoslanec.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) v Interview Martina Kováře popřel slova premiéra Andreje Babiše, který řekl, že Piráti budou loupit, zdaňovat, znárodňovat a vítat migranty. „To je samozřejmě nesmysl. Je vidět, že panu premiérovi teče do bot, tak útočí na Piráty,“ říká Ferjenčík.

Podle poslance je jediným Babišovým programem „Antipirát“. Pirátská strana v předžalobní výzvě vyzvala premiéra za své výroky k omluvě. „To, co předvádí pan Babiš v posledních dnech a týdnech, už je naprosto mimo jakoukoliv čestnou politickou kampaň,“ dodává poslanec. Pokud by podzimní volby dopadly tak, jak nyní naznačují předvolební průzkumy, usilovali by Piráti podle Ferjenčíka o vytvoření vlády s koalicí Spolu tvořenou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. A to navzdory tomu, že mezi Piráty a občanskými demokraty panuje jistá antipatie. „Agrofertizace státu, to prorůstání jedné firmy do státního aparátu je potřeba řešit a holt musíme hledat spojence,“ vysvětluje Ferjenčík.

Podle něj nastal v ODS během tohoto volebního období posun. Ze strany odešel Václav Klaus ml., kterého Piráti vnímali jako problematickou postavu. „Skončila také Alexandra Udženija, která s námi byla v Praze hodně na nože. Naopak díky Martinovi Kupkovi byla mezi Piráty a ODS dobrá spolupráce na stavebním zákonu,“ říká poslanec. Receptem, jak dostat Českou republiku z krize, je podle Ferjenčíka soustředit se na modernizaci české ekonomiky. „Potřebujeme dostat Českou republiku zpátky na správnou trajektorii. Státní finance jsou v naprostém rozvalu, je potřeba modernizovat ekonomiku, abychom začali dohánět západní Evropu. Je potřeba modernizovat školství,“ dodává Ferjenčík.

Zelená energetika je trend, kterému se nevyhneme. Je to směřování, které převládlo v EU i v nové americké administrativě. To řekl v Interview Martina Kováře Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti.

„Jádro zůstane vždycky konfliktním tématem v řadě evropských zemí. U nás je situace poměrně unikátní, jaderná energetika tu není tématem. V parlamentu není žádná poltická strana protijaderná. Jádro má podporu i veřejnosti,“ říká Bartuška. Jak to dopadne s dostavbou jaderných bloků v České republice? „Pevně věřím, že ke stavbě nových bloků dojde. Protože odejde uhlí, které tvoří polovinu výroby elektřiny u nás. Pokud nechceme být plně závislí na dovozu elektřiny ze sousedství, pak je dobré mít aspoň základní zdroj u nás. Já si myslím, že jádro má smysl,“ vysvětluje Bartuška.

Trend, který vytlačuje uhlí z evropské energetiky, trvá už 15 let. Aby se to změnilo, muselo by se podle Bartušky stát něco naprosto výjimečného. Z důvodu vysoké ceny emisních povolenek je řada českých tepláren a elektráren už nyní na hranici rentability a bude hledat pomoc u vlády a krajů. Důvodem vzniku funkce, kterou Bartuška nyní zastává, byla závislost Česka na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. „Dneska má naše země v oblasti dodávek ropy a zemního plynu pozici jako má třeba Německo. Jsme plně diverzifikovaní a nemusíme se bát,“ dodává Bartuška. Úkolem pro příští vlády podle něj bude vyřešit problém, odkud bude brát Česká republika elektřinu a teplo. 

Co bylo podstatou sporu o smysl českých dějin? Podle historika Ivana Šedivého šlo o to, zda máme na českou společnost nazírat prizmatem historickým, tedy jestli to, co se v tehdejší společnosti odehrávalo, má kořeny v minulosti, nebo zda na ně máme pohlížet sociologickým pohledem. „Historismus versus realismus a politický pragmatismus, tak, jak to prezentoval například Masaryk,“ říká Šedivý, který byl hostem Interview Martina Kováře.

O tom, že byly české země součástí hlavních událostí v Evropě, lze podle Šedivého mluvit do období vrcholného středověku. Poté se už ocitly na periferii Evropy. „Naše přetrvávající a úporná představa o tom, že jsme pevnou součástí Evropy v užším slova smyslu, tu byla od první republiky. Málo si ale uvědomujeme, jsme z koncertu Evropy vypadli někdy na počátku raného novověku,“ říká historik. Šedivý je autorem knihy o první světové válce. Motivací pro něj bylo mimo jiné to, že se od svého dědy, který první světovou válku zažil jako důstojník, o ní dozvídal jinak, než jak se psalo v učebnicích. „První světová válka poprvé ukázala, že modernita a technický pokrok nejsou jenom pozitivní a že s sebou často přináší také hrůzy,“ vysvětluje Šedivý.

Rakousko-Uhersko podle historika spělo k rozpadu i nebýt války. „Byl to stát postavený na myšlence anacionální. Národnost a nacionalismus ale hrál ve 20. století jednu z klíčových rolí. Bez rozvalu by to bylo asi těžko řešitelné,“ dodává Šedivý. Přiznal také svůj obdiv k prvnímu československému prezidentovi Tomáši G. Masarykovi. A to i přesto, že s mnohým, co Masaryk udělal, nesouhlasí. Podle historika je ale Masaryk úžasná postava a má smysl se k němu stále vracet.

Podle lékaře a hlavního epidemiologa institutu IKEM Petra Smejkala je situace ohledně koronaviru dobrá. Řekl to v Interview Martina Kováře. „Neříkám to, protože bych byl optimistou pro optimismus. Vypadá to opravdu dobře,“ říká lékař.

Smejkal je vedoucím Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která byla zřízená v souvislostí s epidemií koronaviru. Česko má podle něj nadějné vyhlídky na dobré léto. „Otázka spíš je, aby byl dobrý i podzim a zima. To vám v tuhle chvíli nikdo na beton neřekne,“ říká Smejkal. Podle něj není nutné, aby bylo povinné testování po návratu ze zemí Evropské unie těch lidí, kteří už mají obě dávky očkování. Nutnost by to být neměla, přesto by lidem doporučil, aby se testovat nechali, a to i po návratu z tuzemské dovolené. Rozhodně by se měli nechat testovat ti, kteří mají pouze jednu dávku očkování, myslí si Smejkal.

„Virová nálož v populaci zřejmě skutečně klesla. V tuhle chvíli můžeme uvažovat o tom, že se s plošným testováním skončí. V tu chvíli ale bude odhad toho, kde jsme, menší. Budeme doufat, že se udržíme na této hladině virové nálože,“ dodává Smejkal. O to důležitější podle něj bude testovat ty, kteří se vrátí z dovolené. Smejkal nedoporučuje cestovat do jihovýchodní Asie ani do Jižní Ameriky. V září by Smejkal doporučoval přistoupit ke screeningovému testování žáků, kteří se budou po prázdninách vracet do škol. V rozhovoru také prozradil, proč nepřijal nabídku stát se ministrem zdravotnictví. 

Lékař a senátor Jan Žaloudík (nestr. za ČSSD) byl často ostře kritizován za své názory na pandemii. „Neměnil bych na tom prakticky vůbec nic. Přibylo mi otázek, odpovědí je málo,“ řekl Žaloudík v Interview Martina Kováře.  

„Celá covidová pandemie měla aspekt kromě toho medicínského také informační a psychosociální. To, co jsme s dětmi provedli, to je hrůza,“ řekl senátor. Připomněl také ekonomické dopady, jejichž následky budou trvat dlouho, a politický i geopolitický rozměr pandemie. Podle Žaloudíka se ale zapomnělo také na bezpečnostní aspekt pandemie. „Umíme zrušit hranice během 48 hodin. Skončil celý Schengen, který se budoval roky. Lid se ani nebránil. Je to regulace strachem, to je na tom to nejstrašnější,“ dodal Žaloudík. Jaký je jeho postoj k očkování? „Moje reakce byla jednoznačná. Disciplinovaně jsem čekal, až budu osloven v rámci své věkové kategorie. Potom jsem se neprodleně nechal očkovat. Nikoliv ze zdravotních důvodů, potřebuju doklad, výjezdní doložku,“ vysvětlil senátor.

Žaloudík podle svých slov nikdy nepochyboval o tom, že sestřičky a lékaři situaci zvládnou. Praktickým lékařům ale vytkl to, že měli obavy chodit do rodin, čímž by ulevili nemocnicím. Kritizoval také to, že během pandemie neproběhly pitvy v případech, kdy to bylo potřeba. Pandemie se podle senátora mohla zvládnout lépe, aby zátěž nemocnic byla menší. Pacientů, kteří zemřeli s covidem, tak mohlo být méně, myslí si Žaloudík. Podle něj by měla být ještě dodatečně provedena analýza listů o prohlídce zemřelých. 

„Česká justice patří skutečně k nejlepším v Evropě. Existuje dostatečné množství tvrdých statistických dat, která svědčí o tom, že naše justice je velmi dobrá,“ říká právník a novinář Karel Havlíček, který byl hostem Interview Martina Kováře.

Přesto podle Havlíčka v justici přežívá spoustu problémů, o kterých se málo mluví. Jedním z nich je například nedostatek administrativních pracovníků. Soudci proto musí dělat administrativní práci. Problémem je podle Havlíčka také špatné procesní právo. Trestní proces se dodnes řídí právním předpisem přijatým v roce 1961. Havlíček očekává radikální změnu ve státoprávní oblasti. „Z hlediska státoprávního žijeme v naprosto přelomové době. Musí přijít nový stát a musí přijít nové právo, nic jiného nezbývá. Dnešní pojetí práva absolutně nevyhovuje tomu, co život přináší,“ říká právník.

České právo prošlo během pandemie podle Havlíčka zásadní změnou. „Zcela se proměnilo kvantitativně. Minulý rok jsme byli opravdu velmi pracovití, pokud jde o vytváření nových norem a také o jejich rušení,“ vysvětluje Havlíček. Podle něj téměř všichni dospěli k názoru, že české právo neodpovídá potřebám a pandemie to jenom podtrhla. Česko bylo 15 měsíců v situaci, kdy nerozhodovaly zákony. Vládní opatření zákony rozhodně nejsou, přesto podle Havlíčka likvidují ústavu, protože jsou v určitých okamžicích silnější. Tématem rozhovoru byla i proměna médií a také román, který Havlíček napsal.  

Hostem Interview Martina Kováře byla europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. „Já si nemyslím, že pan premiér Babiš je levicový nebo pravicový. Je prostě tam, kde mu to vyhovuje a podle toho dělá svůj volební program,“ říká europoslankyně.

Konečná je přesvědčená o tom, že pokud by KSČM v roce 2018 nesouhlasila s tolerancí vlády Andreje Babiše, vznikla by vláda hnutí ANO spolu s ODS. „Po tom, co jsem si zažila Topolánka a Nečase, jsem si nedovedla představit, že tohle je ta správná cesta pro Českou republiku,“ vysvětluje Konečná. KSČM podporovala vládu Andreje Babiše téměř celé funkční období. Nedávno se však strana rozhodla toleranci vypovědět. „S vládou Andreje Babiše jsme měli podepsaný toleranční patent, a to by se mělo ctít. K prvnímu vážnému rozkolu došlo při hodnocení programových priorit. Posledním momentem bylo 10 miliard korun, které dostala armáda,“ říká europoslankyně. Komunisté totiž požadovaly, aby tyto peníze byly použity na řešení problémů s koronavirem.

Tématem rozhovoru bylo také hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. KSČM zatím svůj postoj nezveřejnila. Ve hře jsou podle Konečné dvě varianty. Buď se komunističtí poslanci vysloví pro nedůvěru, nebo opustí sál. Co Konečnou vedlo ke vstupu do komunistické strany? „Měla jsem názory a postoje, které splňoval pouze program KSČM. Když jsem nastupovala na vysokou školu, tak se hodně začalo řešit školné a různé zdražování. Chodila jsem na hodně brigád, abych vůbec mohla studovat,“ vzpomíná europoslankyně. Další motivací pro Konečnou byla zahraniční politika. Velkým mementem pro ni byla válka v Jugoslávii.