Divadla se pomalu chystají zase hrát. Činoherní klub se v létě předvede také na letní scéně ve Valdštejnské zahradě, kde můžete například 24. července vidět představení Bůh masakru.

Když vám zavolá neznámé číslo, občas hovor přijmete. Zvlášť když máte nový telefon a ne všechna čísla se vám do něho podařilo ze starého telefonu přetáhnout. Nebo když jdete na schůzku a domníváte se, že vám někdo volá, že se vaše schůzka ruší, z čísla, které nemáte uložené.

První dopis do závěti. 10. dubna 2021

Je máj, lásky čas. A co byste řekli, že teď udělám? Pozvu vás na zlatou svatbu do obřadní síně kolínské radnice a mám co dělat, protože manželé Syřínkovi už stojí přede mnou a já začínám svůj svatební projev na jejich zlaté svatbě!

Děda sice zemřel dva roky před mým narozením, ale vyrůstala jsem mezi historkami o něm. Byl ochotnický herec, komik a pěvec, režisér, autor divadelních her, ale také maskér, vlásenkář a holič! Babička napovídala, tety a strýc hráli. Měla jsem o svém životě jasno. Budu herečka.

Začátkem devadesátých let jsem čekala ve frontě na poště. Potřebovala jsem poslat do redakce další pokračování románu, který mi vycházel v tehdejších Zemědělských novinách, a tehdy nebyla jiná možnost, než texty posílat poštou. Přede mnou stál kluk, kterého jsem znala od mládí. Otočil se na mě a začal si stěžovat, jaká je teď strašná doba, protože se nedá nikde nic ukrást jako dřív.

Když v březnu začala karanténa, zákaz cestovat z okresu do okresu, testování, potvrzení od zaměstnavatele, že jedeme do zaměstnání a další opatření, na která si už všichni zvykáme, psaly jsme si s redaktorkou z jednoho časopisu, kam píšu fejetony.

Budu vám vypravovat o něčem, co se mi přihodilo začátkem dubna před několika lety, v době před koronavirem.

Nedávno jsem si v novinách přečetla, jak se lektorka finančního vzdělávání, vyjádřila ke kapesnému. Využila možnost prezentovat se v novinách s takovou vervou, že bych se nedivila, kdyby inspirovala některého z poslanců, aby inicioval návrh zákona, který rodičům bez pardonu přikáže, jak vysoké musí být kapesné pro děti.

Irena Fuchsová

Kamarádka se před rokem s rodinou přestěhovala z bytu do nového domu. Na moji otázku, jak se jim teď bydlí, protáhla obličej. „V bytě bylo líp. Měli jsme víc přemýšlet a udělat v bytě úpravy, a ne hned stavět barák...“

Irena Fuchsová