Knihovnička

Kniha Adventní kúra pro duši přináší výklady liturgických čtení adventní  doby. Text se stylizuje jako příručka léčebné kúry, na jejímž konci je  duše člověka očištěná a připravená radovat se z Boží štědrosti, kterou o  Vánocích slavíme. O adventním „rozbalování“ darů Božího slova si budeme  povídat s autorkou knihy – biblistkou Annou Mátikovou.

Román slavného autora představuje bohatý život svaté Hildegardy z Bingenu, která žila ve 12. století a byla abatyší benediktinského kláštera v Porýní. Ve své době patřila k nejznámějším osobnostem církve v Evropě. Zapsala se do dějin nejen jako mystička s prorockým obdarováním, ale i jako velmi vzdělaná a činorodá žena, která měla značný vliv v církvi i ve společnosti. Působila v nesnadných časech křížových výprav, kdy se i mnozí v duchovním stavu nechali strhnout duchem světa a odkláněli se od evangelních ideálů. Hildegarda se stala jedním z velkých světel, jež Bůh postavil na svícen, aby „svítilo všem v domě“ (srov. Mt 5,13-14).

Papežská biblická komise vydala téměř pětisetstránkový text Co je člověk?, v němž na základě Písma hledá odpověď na základní antropologické otázky. V Knihovničce nabídneme představení této do češtiny nedávno přeložené studie s nakladatelem Pavlem Marešem a také její kritickou reflexi s prof. Ctiradem V. Pospíšilem. Řeč bude i o tom, jak z dokumentu efektivně čerpat podněty pro pastoraci či svůj osobní duchovní rozvoj.

Sestává život křesťana jen z toho, že neustále úzkostlivě prověřuje, co  je dovoleno, co je zakázáno a co se nedoporučuje? Nebo spočívá poselství  evangelia, a z něj vycházející život, v něčem důležitějším? Adrien  Candiard, francouzský dominikán žijící v Káhiře, se ve své oceňované  knize inspiruje nejkratší biblickou knihou, dopisem apoštola Pavla  Filemonovi, v němž prosí za uprchlého otroka Onesima. Epištola slouží  autorovi jako základ zcela aktuálních, jasných, a přitom hlubokých úvah o  křesťanské svobodě, svědomí, o povolání k náročnému, ale autentickému a  naplněnému životu z Ducha svatého. Dilemata, která prožívají Pavel,  Filemon i Onesimus, jsou dilematy i moderního člověka. O knize, která ve Francii získala Cenu vnitřní svobody 2019, budeme v  Knihovničce mluvit s nakladatelem Martinem Bedřichem.

V nedávno vydané knize A Slovo se stalo tělem s podtitulem Óda na radost z víry v prologu Janova evangelia (Jan 1,1–18) předkládá katolický teolog Ctirad V. Pospíšil výklad Prologu, který představuje jako jeden z klíčových textů křesťanské Bible – vybroušené vyznání víry rané církve, které nám otvírá dveře k uchopení toho, kým skutečně je Ježíš z Nazareta. Proč se profesor Pospíšil věnoval právě tomuto tématu? Jakou roli hrál Prolog v liturgii před 2. vatikánským koncilem? Nebo proč ve svém autorském překladu prvních osmnácti veršů Janova evangelia zachovává původní řecký výraz „Logos“? Nejen na to se jej ptáme v pořadu Knihovnička.

V současném globalizovaném světě mísení kultur a světonázorů se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat mody soužití zvláště tam, kde naráží na živé historické reminiscence konfliktů. Ulrich Beck, jeden z předních sociologů, se pouští na toto pole, aby jako hlavní kořen rozpoutávání i tišení konfliktů sledoval náboženství v jeho ambivalentní roli. V kontextu sociologie náboženství jej lze označit za pronikavého zastánce individualizované religiozity, jíž se na pozadí otřesných zkušeností 20. století zabývá např. Charles Taylor. Zájem o roli náboženství ve veřejné sféře zase sdílí třeba s Jürgenem Habermasem. Jako stěžejní téma své knihy se nebojí formulovat otázku násilí a míru jako spojených nádob, jimiž se vyznačují univerzalistická náboženství právě kvůli svému univerzálnímu nároku. Nad knihou se společně zamýšlejí redaktorka Hana Svanovská a literární vědec Jiří Trávníček.

Jiří Suchý je člověk mnoha profesí. Zpěvák, divadelník, básník a výtvarník, kterého zná u nás snad každý. Ne každý ale ví, že jeho hudební kariéra, jak sám říká, začala v pražském kostele svaté Anežky České, kde jako malý hoch ministroval a zpíval ve sboru. V posledních několika letech se Jiří Suchý otázkami víry zabývá intenzivněji a své hovory s Bohem zachytil v malé knížce. Se svým typickým humorem i nadhledem se v ní věnuje úvahám o existenci a neexistenci Boha, jaká je jeho podoba a jak jej oslovovat. Rovněž uvažuje o poznávání krásy i významu slova slovo... a Božích přikázáních. Snaží se, jak sám píše, dopřávat si potěšení z hledání dobrodružné cesty k Tajemství v naději, že by jeho uvažování mohlo posloužit jako inspirace těm, kterým toto potěšení nepřišlo na mysl.

V knize známého jezuitského kněze nenajdeme řešení všech problémů, ale  můžeme se naučit, jak hledat Boha úplně ve všem. Ignaciánská  spiritualita považuje totiž za důležité opravdu všechno:  eucharistii, Boží slovo, osobní modlitbu, službu potřebným, utrpení i  radost, ale též rodinu, práci, sexualitu, sport, politiku, stejně jako  přírodu, výtvarné umění, poezii a hudbu.Autor neobyčejně vtipně a  přímočaře promýšlí otázky, které důvěrně známe:Jak zjistit, co mám ve  svém životě dělat? Jak mám vědět, kým bych měl být?Jak se správně  rozhodovat?Jak žít co nejjednodušeji?Jak být dobrým přítelem?Jak čelit  utrpení?Jak být šťastný?Jak najít Boha?Jak se modlit?Jak milovat?Jak  žít?Kniha, která vznikla v americkém prostředí, je výjimečná zejména  svým důrazem na duchovní život křesťanů všech druhů povolání. Zamýšlí se  nad ní redaktorka Hana Svanovská.

Na obtížná životní období lze nahlížet různým způsobem. Autorka knihy Ani Bůh prý není neomylný: Jak procházet osudovými změnami je nepovažuje za překážky, ale za „prahy“. Přirovnává život k přebývání v domě s mnoha místnostmi, do nichž můžeme vkročit teprve po překonání a zpracování příslušného prahu, tj. životní křižovatky. Podobně jako u titulu Lidé plánují, Bůh se směje nás potěší příběhy z newyorského židovského prostředí, zdánlivě jednoduchá zamyšlení překvapující svým dosahem i odkazy na nejnovější psychologický výzkum. Knihu, jejíž autorkou je Sherre Hirsh otevřeme v Knihovničce.

Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů. Petráčkovy úvahy o dějinách a dějinnosti se proplétají s jeho reflexí současného křesťanství a katolické církve, stejně jako celé společnosti. Nad knihou se zamyšlí Hana Svanovská a Jiří Trávníček.