Knihovnička

Tato kniha je věnována osobnosti a dílu britského spisovatele J. R. R. Tolkiena. Autor vychází z nástinu jeho pohnuté životní pouti a seznamuje čtenáře s klíčovými vlivy a okolnostmi, které Tolkienovo dílo utvářely. Podrobně si všímá Tolkienových názorů na povahu jazyka a mýtu. Zabývá se otázkou, do jaké míry byl Tolkien ovlivněn katolickou vírou a tradicí. Pozorně sleduje jednotlivé vrstvy „teologie Středozemě“ a dospívá k hlavnímu tématu knihy, kterým je Tolkienovo osobité pojetí tvořivé fantazie. Podstatným rozměrem Tolkienovy tvůrčí metody je totiž pojetí fantazie jako nástroje vnímání. Tedy jako čidla, které ohledává skryté roviny skutečnosti a dokáže proniknout až k duchovním základům viditelného světa.

Zkušený ďábel radí, jak zničit církev.

Církev je pro zkušeného ďábla Maluglora trnem v oku. V dopisech dává svému učedníkovi Bezejmenovi spoustu praktických rad, jak jeden sbor zlikvidovat. Jak se to učedníkovi daří, může čtenář sledovat v knížce, která je velmi čtivá, ba napínavá, a zároveň se dotýká hlubin křesťanského života i praxe. Kniha nepostrádá vtip, mnohdy z ní ale mrazí – to když čtenář v démonských návodech objeví vlastní zkušenost s problémy v církvi...

Autor volí stejnou formu jako legendární C. S. Lewis. Pronikavostí svého vhledu za svým vzorem a inspirátorem nezaostává, protože zkušený ďábel tentokrát řeší jiný okruh otázek a souvislostí. V tom, co se před čtenářem odehrává, promlouvá autorovo nadšení pro církev i znalost slabých míst dnešního sborového života.

„Stejně jako Lewis nabízí Novák nový pohled na staré známé problémy a ukazuje je v nezvyklém, pronikavém světle. Zároveň ponechává čtenáři svobodu, aby se sám rozhodl, jak vysloveným myšlenkám porozumí a jak s nimi naloží.“

Nad knihou se zamýšlí redaktorka Hana Svanovská.

Kniha vypráví o díle Boží prozřetelnosti v životě autorky, zakladatelky  komunity Nové horizonty, která se věnuje narkomanům a mladým lidem v  těžkých životních situacích. Recenzi připravila Hana Svanovská.

Marek Orko Vácha: Dříve si lidé psali deníky, aby pomohli paměti a zachytili pomíjivé okamžiky. Rembrandt si občas kreslil rychlé skicy, pérovky, zachycení momentu pár čarami. Dnes si mladí fotí selfíčka, aby, snad, zachytili důležité momenty života. Naučil jsem se selfíčka nikoli fotografovat, ale psát. Chci teď spíše ustoupit do pozadí a nechat čtenářovu fantazii pracovat, chci ukázat jen náčrtky. Caspar David Friedrich u svých obrazů maloval postavy otočené zády k divákovi, aby ho vtáhl do děje. Dělám si velkou naději, že ty okamžiky,  které jsou čímsi výjimečné,  čtenář v té či oné podobě zažil taky, a že snad v něm mohou něco rozeznít, jako rozezněly ve mně.

Známý salesiánský autor Ladislav Heryán ve své knize Sami na této zemi? – O boží přítomnosti mezi námi vede každého k tomu, aby si uvědomil, jak intenzivně nás Boží přítomnost obklopuje. Není místa, kde bychom se s Bohem nemohli setkat, ať je to nemocniční pokoj, nebo rockový koncert.

Kniha Peklo a jiné destinace je působivou kronikou naší doby a zároveň fascinujícím autoportrétem ženy, jež krom všech svých politických zásluh rovněž hrála na bubny před mnohatisícovým davem v Kennedyho centru, tančila ve svém obýváku s Robertem Redfordem a proměnila svou sbírku broží v nástroj mezinárodní diplomacie. Nedávno zesnulá Madeleine Albrightová se tu představuje se vším svým vtipem, šarmem, moudrostí a upřímností – a v oslnivé formě.

Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás. Ten po návratu z vězení (1950–1964) v šedesátých a sedmdesátých letech připravil a vysvětil na kněze řadu mladých mužů, a to celibátních i ženatých. Ludmilu Javorovou vysvětil na kněze západního obřadu římskokatolické církve v prosinci 1970 přes značný odpor v řadách biskupů a kněží skryté církve z okruhu Koinótés. Ludmila Javorová nemohla své kněžské povolání nikdy vykonávat zcela veřejně, ale dodnes je vnímá jako své životní poslání, byť stále ve skrytosti. Knižní rozhovor s ní je nejen unikátním svědectvím o životě skryté církve, ale především rozpravou o kněžství, jeho spiritualitě, o postavení žen v církvi a o možném přínosu ženství do všeobecně mužského prostředí katolického kléru.

Kniha v dialogické formě mapuje dějiny moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. století až do počátku 21. století. Zároveň se jedná o intelektuální životopis historika a esejisty Tonyho Judta. A v neposlední řadě pak o hledání pravdy, o možnostech společenské obrody, jakož i o morálních selháních i povinnostech intelektuálů v politice.

Nakladatelství Grantis v těchto dnech vydalo knihu vzpomínek na kněze, jezuitu a politického vězně Jana Rybáře s názvem Rybář lidí. Autory vzpomínek jsou pomocný biskup pražský Václav Malý, biskupský vikář pro pastoraci a diakonii královéhradecké diecéze Pavel Rousek, teolog Tomáš Petráček, jezuita Jan Regner, farář v Neratově Josef Suchár, emeritní farář v Letohradě Václav Vacek, poslanec parlamentu ČR Pavel Bělobrádek, publicista Josef Beránek a další přispěvatelé, které Jan Rybář oslovil. Autorem úvodního slova je premonstrátský kněz Miloslav Fiala. Knihu připravila vedoucí Diecézního centra pro seniory v Hradci Králové Veronika Čepelková.

Ve své nové knize nabízí emeritní letohradský farář Václav Vacek jakousi tresť své mnohaleté pastorační činnosti. Jejím jádrem jsou meditace na téma nejdůležitější křesťanské modlitby Otčenáš, kniha ale obsahuje také úvahy o modlitbě jako takové, čerpající z židovské a křesťanské spirituální tradice, či texty pro domácí liturgii.