LOOPA Vojty Kovala

Hostem LOOPY je tentokrát Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog a specialista na komunikační strategie v ochraně životního prostředí a zároveň zakladatel Institutu 2050.

Rozebíráme spolu, jak s lidmi mluvit o klimatické změně a jejích možných řešeních, tak aby skutečně pochopili, jak důležité změny to jsou a co jim můžou přinést. Protože mimo jiné i na to se Honza Krajhanzl s Institutem 2050 a agenturou Stem zaměřili ve svém výzkumu Česká (ne)transformace 2022 - podrobně v něm popisují, jak česká veřejnost vnímá Zelenou dohodu pro Evropu, a obecněji transformaci k nízkouhlíkové ekonomice.

Podcast LOOPA vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. 

Debata o zálohování PET lahví a plechovek v Česku se posunula. Už neřešíme jestli, ale kdy a v jaké podobě - ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL totiž představit první teze, jak by zálohování v Česku podle něj mělo vypadat. Tiskovou zprávu najdete zde: https://www.mzp.cz/cz/news_20230516-MZP-predstavilo-teze-k-povinnemu-zalohovani-napojovych-plastovych-lahvi-a-plechovek

A v tomto díle LOOPY vám to vysvětlí detailněji!

Zároveň jsem o vyjádření poprosil paní Radku Vladykovou, výkonnou ředitelku Svazu měst a obcí ČR a Aleše Roda, šéfa výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Podcast LOOPA vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, a v případě této minisérie o zálohování i ve spolupráci s iniciativou Zálohujme.cz a Mattoni 1873. 

 Co můžeme udělat pro to, aby firmy a třeba i obce mohly více nasazovat do praxe digitální řešení? Je to jenom o dostupném financování na podobné projekty? Vědí vůbec české firmy, farmy, obce atd. o tom, že by mohly být tímto způsobem šetrnější? Společně se mnou se nad způsobem, jak v Česku rozšířit digitalizaci, zamyslí Viktorie Tenzerová z týmu udržitelného podnikání Vodafonu, Anna Pasková z Ministerstva životního prostředí a taky Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí na Karlově univerzitě.

V LOOPĚ pokračujeme v tématu digitalizace, coby nástroje k větší udržitelnosti. I tentokrát jsou mými hosty ve studiu Otto Zeman a Martin Luňáček z Vodafonu - navážeme na povídání o tom, jak díky důslednému sledování dat můžeme zjednodušeně řečeno ušetřit nebo se chovat hospodárněji, podle toho, co vám líp zní. 

A poprosil jsem i pana Miloše Tůmu, jednatele firmy MSTP, která vyvíjí hardware i software pro chytrá měřící zařízení, aby mi nějaké tyto smart elektroměry atd.  předvedl. 

Podcast LOOPA ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky a v této minisérii i s Vodafone Česká republika.

V tomto díle se zaměříme na to, co si pod těmi digitálními nástroji máme představit, resp. jaké takové nástroje můžou využít obce a města a samozřejmě i firmy. Pozvání do cirkulárního studia tentokrát přijali Martin Luňáček, obchodní manažer pro speciální zakázky a projekty ve Vodafonu, a taky Otto Zeman, specialista na IoT řešení ve Vodafonu. Jsou tato digitální řešení to, čemu jsme dřív říkali Smart City solutions? Co musí města udělat, aby mohla získávat a zpracovávat data a na základě toho hospodařit šetrněji?

Žijeme v digitální době - vesměs jsme si už zvykli na to, že velkou část našeho života řídíme skrz mobilní telefon nebo počítač. A zvlášť covid nás naučil, že toho online zvládneme opravdu hodně, včetně práce mimo kancelář. To všechno díky digitalizaci - dostupnost digitálních řešení a služeb a samozřejmě mobilního a internetového připojení. Je ale tohle naše digitalizované fungování i udržitelnější? V některých oblastech určitě ano - když nemusím dojíždět do kanceláře, zcela jistě šetřím emise. V dnešní LOOPĚ a následujících třech dílech si ale ukážeme, že ta udržitelnost může jít mnohem dál a díky digitalizaci skutečně můžeme být udržitelnější nebo spíš šetrnější třeba v zemědělství nebo energetice. 

Partnerem pro tuto minisérii o digitalizaci jako nástroji k větší udržitelnosti je společnost Vodafone a pozvání do cirkulárního studia tentokrát přijaly Zuzana Holá, ředitelka korporátní komunikace Vodafone Czech Republic pro udržitelné podnikání, a Viktorie Tenzerová z týmu udržitelného podnikání Vodafonu. 

Chtějí zákazníci zálohovat PET lahve a plechovky? Nebo jim to přinese jen diskomfort? Podle výzkumu agentury IPSOS z podzimu loňského roku až tři čtvrtiny obyvatel podporují zavedení zálohového systému. A obchodní řetězce LIDL a Kaufland z německé Schwarz gruppe se rozhodly, že to vyzkouší v praxi. Na vybraných prodejnách tak můžete vracet PET a plechovky podobně jako třeba pivní flašky. Zálohu sice logicky zpět nedostanete, obchod vám ale poskytne slevu na vybrané zboží - a bude si mimo jiné moct změřit, jak moc to lidé využívají. Hostem LOOPY je tentokrát Tomáš Myler, šéf komunikace LIDLU.    

Co je to REmolice? Můžete si ji představit jako šetrnou DEmolici. 

Stavební společnost Skanska už druhým rokem postupně rozebírá budovu v pražských Holešovicích, kterou můžete znát pod názvem Merkuria - stojí přímo u Argentinské ulice a míjíte ji pokaždé, když autem jedete z Holešovic přes řeku směr Letňany. Zvenku už to popravdě není žádná sláva a budova už nevyhovuje technologickým standardům dnešní doby a proto ji nahradí nová kancelářská budova. Nejdřív je ale třeba ji "shodit". 

Při klasické demolici přijede těžká technika a začne budovu strhávat. Při REmolici ale Skanska budovu rozebírá téměř metr po metru a hledá možné další využití pro co největší množství materiálů - od vnitřního vybavení a nábytku až po beton z konstrukce.

Letos v únoru jsem měl možnost si Merkurii projít díky akci Green walk green talk pořádané Českou radou pro šetrné budovy. A zaujalo mě to natolik, že jsme se s dohodli, že o této remolici natočíme i podcast. Tento postup je to totiž v Česku naprosto unikátní.

Vítejte u dalšího dílu minisérie o zálohování PET lahví a plechovek. Společně s iniciativou Zálohujme.cz jsme spojili síly, abychom znovu rozproudili debatu o jeho zavedení v Česku. Na Slovensku funguje už rok a zatím s velmi dobrými výsledky a v Česku to začíná vypadat, že by se mohly věci začít pohybovat správným směrem. Lidl s Kauflandem nedávno spustili takovou pilotní verzi, která má otestovat reakce zákazníků. A nově máme ministra životního prostředí, který zdá se je zálohovému systému taky nakloněn… že by se blýskalo na lepší časy?

Není každopádně od věci trochu tzv odzoomovat od situace v Česku a podívat se na celkový obrázek v Evropě - každý rok přibývají další země, které zálohy zavádějí. Mně osobně z toho vyplývá, že to není úplně náhoda a že zálohové systémy z hlediska cirkularity dávají smysl. Potýkají se ale další země, které se zálohami začínají, s podobnými proti argumenty? A Jak se s nimi vyrovnávají? Kvůli tomu širšímu pohledu na zálohování nejen v Evropě jsem se spojil s Annou Larsson, odbornicí na zálohové systémy z mezinárodní platformy Reloop, která se snaží prosazovat zavádění cirkulárních řešení.

Severské státy ho mají už dlouhá léta, stejně tak třeba i sousední Německo. Nově ho loni zavedli Malta, Lotyšsko nebo Slovensko a v následujících letech začne fungovat třeba v Polsku, Rakousku nebo Velké Británii - řeč je o zálohovém systému na PET lahve a plechovky. V Česku se sice o zavedení systému, který ostatně známe už u pivních flašek, mluví poměrně dlouho, zatím ale o jeho zavedení ale definitivně rozhodnuto není - byť ministerstvo životního prostředí chce letos představit návrh zákona o zálohách, který prý zásadně podpoří cirkulární ekonomiku. 

Rozhodl jsme se proto tohle téma otevřít i tady v podcastu LOOPA, v následujících třech epizodách, protože mně osobně zálohy rozhodně dávají smysl. Partnerem těchto epizod je iniciativa Zálohujme.cz a společně vám jednak zprostředkujeme zkušenosti ze sousedního Slovenska, kde zálohy fungují už rok, ale i z jiných zemí a zaměříme se i na to, jak by zálohový systém v Česku mohl vypadat. 

Hosty toho dílů jsou Karol Ponesz, Country manager Mattoni 1873 pro Slovensko, společně s Marianem Áčem, CEO Správce zálohového systému, neziskové organizace, která systém na Slovensku provozuje.