V dnešním díle si sedáme do obyčejnosti – toho tichého prostoru, kde se naše duše může konečně nadechnout.
Mluvím o tom, jak jsem přestala hrát hru „dokonalých Vánoc“ a co se stalo, když jsem přestala honit za pozlátkem a začala vnímat to, co je skutečné.
Tento díl je pro tebe, pokud cítíš tlak výkonu.
Pro tebe, která víš, že víc neznamená lepší.
Pro tebe, která toužíš po klidu u stolu, po smíchu bez očekávání, a po chvílích, které chtějí být – jen prožité.
Poslouchej, jako bys seděla se mnou u šálku kakaa.
Bez soudů. Bez „měla bych“.
Jen s otevřeným srdcem k obyčejnosti, která je ve skutečnosti revoluční.
Pokud tě téma ještě víc zajímá, najdeš tu další podněty:
https://martinachomatova.cz/denik-dovol-si-zarit/
Tenhle díl tě zve:
dovol si obyčejnost.
dovol si klid.
a dovol si být se všemi nedokonalostmi, které tě dělají lidskou.