Megafon

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D. působí jako lékařka v oboru vnitřního lékařství a diabetologie. Specializuje se zejména na výživu, nové technologie v léčbě cukrovky a také na problematiku diabetu v těhotenství. Pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a působí také v Diabetologickém centru 3. interní kliniky a navíc vyučuje mediky a nutričních terapeuty. Angažuje se i v think-tanku Globopol, ve kterém spolu s kolegy aktuálně připravuje pilotní projekt na zlepšení nemocniční stravy. I některé z jejích koníčků se, ne náhodou, snoubí s její profesí – například velmi ráda vaří. Rozhovor s ní vede Radka Potměšilová.

Působí na Univerzitě Karlově, kde na oboru Studia nových médií přednáší o technologiích ve vzdělávání. Věnuje se výzkumu negativních a pozitivních dopadů technologií na vývoj dětí a zdravé fungování rodiny. Vede několik národních a mezinárodních výzkumů o dopadech používání digitálních médií na školní a předškolní děti. Spoluzaložila platformu Hrajemesichytre.cz, která nabízí rodičům komentovaný výběr vzdělávacích herních aplikací pro děti nebo novinky z výzkumu. Věří ve skvělý potenciál technologií, ale také je si vědoma jejich rizik a nebezpečí. Naším dnešním hostem je Michaela Slussareff, které nedávno vyšla kniha Hry, sítě, porno.

Mezinárodní pražský knižní veletrh Svět knihy přežil dva roky covidu. Nutno dodat, že na rozdíl od některých amerických a evropských knižních akcí. Bylo to o fous, a jak jsme zhruba před rokem mohli v tomhle studiu od ředitele veletrhu slyšet, kdyby to bývalo minulý rok v září neklaplo, mluvili bychom dnes o veletrhu pravděpodobně v minulém čase. Veletrh ale pokračuje, letos už 27. ročníkem. Sice ne v květnu, ale v termínu od 9. do 12. června, tradičně ale na pražském Výstavišti. Víc o něm s jeho ředitelem Radovanem Auerem.

Hostem je tentokrát nadšený vyhledávač a propagátor nekonfekční hudby. S vášnivou energií sběratele se už léta vydává po stopách zvuků a skladeb, které většinou stojí mimo masový zájem. Zajímají ho okraje, experimenty, autoři, kteří předběhli dobu nebo je doba nestačila polapit. Nejen, že dokáže takovou hudbu najít, ale dokáže ji vidět i v širších souvislostech kultury a společnosti. A navíc – dokáže o ní i pestře mluvit a psát. Jeho nejnovější kniha Uvnitř banánu tak zdaleka není jen bedekrem hudebního outsiderství a kuriozit. Jde o svébytnou sbírku literární textů, které jdou za hudební horizont.

Jeho Na cestě se stalo jednou z nejpopulárnějších knih moderní literatury. Kerouacovy texty a osobnost spoludefinovaly autorskou vlnu, které dostala nálepku beat generation. Beatnici se svým uměleckým projevem stali nakonec praotci skoro všech společenských kontra-hnutí po druhé světové válce. A to přesto, že málo co má k sobě tak daleko, jako například hippies a Jack Kerouac. O Kerouacovi spisovateli a člověku a o jeho knihách, si budu dnes povídat s redaktorem jeho česky vydávaných Sebraných spisů Petrem Onuferem.

Kdo to zažil ve svém okolí potvrdí, že dobrá smrt je pro člověka požehnáním, ale že je také čím dál vzácnější. Všichni chceme umírat ve spánku, bez bolestí nebo tak, že nás někdo blízký vyprovází. Ale většina smrtelníků dnes umírá zcela jinak, než jsou tahle vyslovená přání. Technologie vyspělé medicíny nás v euro-americké civilizaci udrží při životě i ve chvílích, kdy je prognóza na pokračování alespoň v přibližně kvalitním životě nulová. Lidé chtějí mít v této situaci smrt víc ve vlastních rukou. Nebo jí dokonce svěřit do rukou někomu oprávněnému, kdo jim s ní pomůže. Postupně se proto přijímají v některých zemích zákony umožňující ukončit svůj život vlastním rozhodnutím. Naším dnešním hostem je etik a filozof David Černý, kterému právě vyšla kniha Eutanazie a dobrý život.

Tentokrát se v Megafonu podíváme na několik knih z nakladatelství Argo. To začátkem roku 2022 představilo nový ediční plán a některé knihy v něm anoncované hned z kraje roku také vyšly, jiné se právě teď redakčně a technicky dokončují Dojde také na životopisný film o finské stvořitelce Muminků Tove Janssonové, který je právě v kinech. A také na její autobiografické texty, které se právě objevily v českých knihkupectvích. Zasvěceného průvodce nám bude dělat redaktorka Arga Hana Zahradníková.

První Megafon roku 2022 bude o poezii. Ta zatím v Megafonech nedostala téměř žádné místo, což by bylo dobré hned zkraje nového roku alespoň trochu napravit. Poezie je na okrajovost a nezájem zvyklá. Asi není nic divného, když se okrajový žánr nevyhřívá v kuželech světlometů. Jsou i takové názory, že by ji přílišný zájem poškodil nebo možná i odčaroval. Ano, v dobré poezii by měla být nějaká magie, citlivá na reflektory. Ale magií to podle znalců s funkcemi poezie nekončí. Básník Ivan Diviš dokonce hřímal, že poezie je poslední pokus smysluplně oslovit svého bližního přirozeným jazykem. Tedy ne jazykem advokátů, obchodníků nebo médií. Pozvání do dnešního Megafonu přijala básnířka a redaktorka poezie Olga Stehlíková. Budeme dnes spolu mluvit o třech básnických sbírkách – Dopisech k narozeninám Teda Hughese, Zemi slunce Jana Škroba a Nočním převádění mláďat Simony Rackové.

V České republice se jeho knihy objevovaly nejprve prostřednictví nakladatelství Vodnář a byly o magii a okultismu. Pro budoucího autora tajemných a temných knih to vůbec nebyla špatná průprava. Nejprve ale autorsky prorazil s knihami o slovenských mafiánech. Stal se několikrát nejprodávanějším autorem Slovenska, ale zároveň dostával i literárně kritické ceny. V roce 2014 otevřel ve své tvorbě dveře mystickým thrillerům a hororům. S knihou Trhlina se v roce 2017 definitivně prosadil se svými českými překlady v našich knihkupectvích. Hostem dnešního Megafonu je slovenský spisovatel Jozef Karika.

V závěru roku se tradičně bilancuje. V Megafonu - podcastu Kosmasu - padla volba na letošní cenou Litera ověnčený debut. Získal ho titul, který se odvážil hned několika literárních výtržností. Prý se pro něj vžilo označení dějinně politická fantasy. Začínající autorka v něm nerespektovala zajeté literární pořádky a pustila si imaginaci pěkně na špacír. A to přesto, že se v knize mluví o 50. letech a politických vězních na uranu, o roce 1968 a zmizení mladé ženy, o konci 90. let ve městě, které tou dobou zažívalo spíš krušno-horské časy a bylo 1/2 roku špatně sjízdné, protože je postavené do kopce nebo s kopce, podle toho, ze které strany do něj vjíždíte. S Lenkou Elbe si budeme na konci roku povídat o její prvotině Uranova, o Jáchymově, o chuti napsat divoký příběh i o tom, co chystá dalšího.