Tvoří její typický ráz a poskytují zázemí rostlinám i drobným živočichům. Komu vadí a kdo vlastně určuje současnou tvář naší krajiny? Připravila Markéta Ševčíková

Je nejstarším národním parkem u nás. Jaká je jeho budoucnost, popíše ředitel správy KRNAPu Robin Bohnisch, který dostal Cenu Josefa Vavrouška. Moderuje Markéta Ševčíková.

Byl totiž indikátorem zdravé krajiny. Ta teď ale zdravá není: vymizela z ní pestrost a s ní i sýček. Kde ještě žije a jak můžeme těmto malým sovám pomoci? Moderuje Markéta Ševčíková.

V čem spočívají jejich mimořádné schopnosti, jsou skutečně tak nebezpečné a co by se od nich mohli naučit lidé? Moderuje Markéta Ševčíková.

Nedaleko řek Moravy a Dyje, v nejjižnějším cípu Moravy uprostřed komplexu lužních lesů, se nachází Ranšpurský prales. Tamní porosty se vyvíjí zcela bez zásahu člověka, nehospodaří tady ani lesníci. Moderuje Dalibor Zíta.

Luhačovická Vincentka a další tuzemské minerální prameny jsou naším cenným přírodním bohatstvím. Jak je regulováno jejich čerpání a jak jsou chráněny? Může kvalitu minerálních pramenů zhoršit dlouhotrvající sucho nebo kontaminace pesticidy? Moderuje Markéta Ševčíková.

Každoročně ji od roku 1995 vyhlašují Děti Země a chtějí tak upozornit na neomalené výroky lidí, kteří bagatelizují ochranu životního prostředí a přírodu. Kdo pronesl aktuálně největší antiekologické "moudro"? Připravila Markéta Ševčíková.

Tím se stal poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna za návrh a prosazení změny zákona o ochraně přírody, který potlačuje účast spolků v územních a ve stavebních řízeních pro stavby, u kterých nebylo vydáno stanovisko EIA. Připravila Markéta Ševčíková.​

Ekologický Magazín Natura se opět vrátí do jednoho z míst, kde by mohlo vzniknout úložiště jaderného odpadu. V současné době je podobných lokalit celkem devět, ale jejich počet se má do konce roku zúžit na čtyři. Stát je vytipoval v jižní části země kvůli silnému žulovému podloží. Jak se žije v obcích, kde by se mohl jaderný odpad skladovat, zjišťovala Markéta Ševčíková.

Recyklace směsných komunálních odpadů je v Česku na špatné úrovni ve srovnání se státy západní Evropy. Zaostáváme třeba v oblasti jejich dalšího zpracování. Podle ekologických hnutí existuje v Česku tlak na to, aby pokračovala výstavba spaloven odpadů na úkor efektivní recyklace. V roce 2024 přitom začne platit novela zákona, podle které už nebude možné směsný odpad skládkovat. Pomoci by mohly také dotřiďovací linky, jejich stavbu ale u nás stále více ztěžuje legislativa. Prý nejde o náhodu, tvrdí hnutí Duha.