Příjmení Karpíšek vykládá Dobrava Moldanová z rodného jména Karponius nebo Polykarp. Jiný možný výklad je z nářečního adjektiva karpavý, tj. „krhavý“ neboli „chorobně slzivý“, „mokvající“. Je to příjmení rozšířené, nosí ho 1137 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Mezera vzniklo z podstatného jména mezera, což je „prázdný prostor mezi něčím“. Máme i další příjmení označující prostorové vztahy, např. Skulina, Štěrba, Pauza apod. U příjmení Štěrba se uvádí, že vzniklo nejspíše podle toho, že měl původní nositel tohoto jména výrazné mezery mezi zuby. Mezera by se možná mohla vztahovat i k obydlí, které se namáčklo do prostoru mezi dvěma jinými již dříve stojícími budovami apod. Příjmení Mezera dnes nosí 918 osob.

České příjmení Cvach snad vzniklo z rodného jména Svatomír, popř. z moravského nářečního slovesa cvachat, tj. „popohánět“, nebo cvachtati, tj. „kráčeti mokrem nebo blátem“. Mohlo by se však jednat i o počeštěné německé příjmení odvozené z hornoněmeckého Zwach, tj. „hřebík“, přeneseně také „malý člověk“. V současnosti u nás nosí příjmení Cvach/Cvachová 349 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Apelativum kofroň má dva odlišné významy ‒ označoval se tak někoho, „kdo mluví o něčem, čemu nerozumí“, nebo „člověk s křivými zuby“. Jedná se tedy patrně o pojmenování podle duševních či fyzických vlastností. Příjmení Kofroň mohlo ale také vzniknout i ze starého místního jména Gafron v Polském Slezsku. V současnosti u nás žije 947 jeho nositelů.

Antonín Kotík vykládal české příjmení Pacula ze slovesa pacati, tj. „zpackat“, „zkazit něco“, tedy jako pojmenování podle povahy, nebo jako přezdívku podle nějaké události. V současnosti u nás žije 81 obyvatel s příjmením Pacula. Doloženo je též v Polsku, kde se vykládá z rodných jmen Pakoslav nebo Pavel, případně též z polského apelativa pac ve významu „velká krysa“.

Trojan je staré slovanské rodné jméno. Pohádky a báje spojené s mýtickým Trojanem jsou prý odrazem panování římského císaře Traiana (98‒117 n. l.) a rozšířily se zřejmě díky Bulharům. Trojan mohl též bydlet v domě, které mělo ve znamení trojku (dodnes je v Praze dům Zlatá trojka) nebo mohl být jedním z trojčat. Dále se mohl narodit na svátek sv. Trojice, a své jméno si tak s sebou přinést na svět, jak se dříve věřilo.

Čaban je nářeční výraz pro ovčáka. Příjmení Čaban tedy pravděpodobně patří do kategorie pojmenování podle povolání. Vyskytuje se i v Polsku (Czaban), kde se též vykládá z apelativa czaban ve významu „turecký ovčák“ nebo také „velký beran“. Je to asi pravděpodobnější než výklad Antonína Kotíka, který chápal příjmení Čaban jako označení člověka s dlouhýma nohama (patrně z adjektiva „čapatý“).

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.