Příjmení Štajer vzniklo z označení alpských Němců z oblasti Štýrska (Steiermark), nebo z místního jména v Horních Rakousích. Podle dalších německých oblastí máte příjmení jako Bavor, Tyrol či Sas. Nejvíce nositelů Štajer najdete v Novém Bydžově, celkem jich u nás žije 270.

Příjmení Bort je německé, vykládá se z nářeční domácké podoby rodného jména Bartholomäus (česky Bartoloměj), popř. též ze středohornoněmeckého apelativa bort, tj. „okraj“. Mohlo se tedy vztahovat např. k místu bydliště na okraji vsi. V ČR ho dnes nosí 66 osob. V Německu je běžné.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Mirek Vaňura.

Příjmení Daubner v současnosti používá 88 osob. Je považováno za variantu příjmení Taubner, které se vykládá jako označení pro obchodníka s holuby (z německého apelativa Taub, tj. „holub“), nebo pro hráče na dechový nástroj (ze středohornoněmeckého töuber, toiber).

Příjmení Švejkovský patrně vzniklo jako označení člena rodiny osoby jménem Švejk. Příjmení Švejk má několik možných výkladů. Podle Josefa Beneše může pocházet z místního jména Schweig v Horním Bavorsku nebo z německého apelativa Schwaige, tj. „pastvina“, jednalo by se pak o pojmenování podle bydliště. Případně jej lze vyložit z rozkazovacího způsobu německého slovesa schweigen, tj. „mlčet“. V současnosti u nás žije 65 osob s příjmením Švejk/Švejková.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Mirek Vaňura.

Jana Matúšová vykládá příjmení Uxa z německého apelativa Ochse, tj. „vůl“. Mohlo se jedna např. o pojmenování honáka nebo obchodníka s dobytkem. V příjmení se odráží vliv německé nářeční výslovnosti, proto je začáteční O- jako U- a koncové -e jako -a. Je to pravděpodobnější výklad než ten, který nacházíme ve slovníku Dobravy Moldanové, která spojuje příjmení Uxa se středohornoněmeckým uohse, tj. „podpažní důlek“. V současnosti u nás žije 369 nositelů příjmení Uxa.

Německé příjmení Dreiseitl/Dreiseitl dnes nosí 120 obyvatel ČR, méně často se vyskytuje v Rakousku a v Německu. Bylo složeno ze dvou částí – drei, tj. „tři“, a Seitl (ze středohorononěmeckého sȋdel), tj. „žejdlík“. Snad se mohlo jednat o původní přezdívku pro pijana nebo o pojmenování inspirované např. domovním znamením.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Hozák se nejčastěji vykládá z němčiny, z apelativa Hose, tj. „kalhoty“, případně z rodného jména Hodislav. Ve staré češtině bylo také sloveso hozdit ve významu „hyzdit“. Další výklad z přídavného jména hobezný, tj. „hojný“, „bohatý“ či „marnotratný“, se jeví jako méně pravděpodobný. Dnes nosí příjmení Hozák 697 obyvatel.