Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Německé příjmení Löffler se vykládá jako „výrobce lžic“ (německy Löffelmacher), popř. „příštipkář“ (ze středohornoněmeckého rëveler, z toho pak česky leflíř). Patří tedy mezi pojmenování podle povolání. Formu Leffler/Lefflerová dnes nosí 94 obyvatel, nejvíce jich najdeme v Chotěboři, běžnější podobu Löffler/Löfflerová používá 300 osob.

Josef Beneš řadil příjmení Loula mezi ta, která byla odvozena z rodných jmen, a to patrně z Ludvík. To je původem germánské jméno, které znamená „slavný bojovník; proslavený v boji“. Dobrava Moldanová uvádí jako možná východiska příjmení Loula též apelativum loula ve významu „hlupák“ a sloveso loulat se, tj. „váhat“. Mohlo se tedy jednat i o pojmenování podle povahy. V současnosti nosí příjmení Loula/Loulová 307 osob.

Antonín Kotík vykládal příjmení Flesar jako variantu příjmení Flöser, které označovalo voraře. Josef Beneš jej zase vykládal ze středohornoněmeckého vloezer, tj. „tavič v huti“. V obou případech se jedná o pojmenování podle povolání. Nejvíce nositelů příjmení Flesar/Flesařová žije ve Žďáru nad Sázavou a v Jihlavě, celkem jich v ČR najdeme 199.

Příjmení Marks se vykládá z rodného jména Marek. To je jméno jednoho ze čtyř evangelistů, je latinského původu a znamená „bojovník“, popř. též „zasvěcený bohu Martovi“. Příjmí Marks je u nás doloženo z roku 1651. V současnosti ho nosí 388 obyvatel ve formě Marx/Marxová a 175 v podobě Marks/Marksová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Konopík patrně pochází z apelativa konopa, tj. „konopí“. Máme celou řadu takových příjmení jako Konopa, Konopáč, Konopčík, Konopek atd. Patřila nejspíše někomu, kdo konopí pěstoval nebo zpracovával. Konopík je ale také pták, který se živí konopnými semeny. Příjmení Konopík by tedy mohlo být i „ptačí“. V současnosti ho nosí 364 osob, nejvíce jich najdeme v Domažlicích.

Příjmení Dyntar/Dyntarová dnes nosí 363 obyvatel, nejvíce jich žije v Dobrušce a v Hradci Králové. Patrně souvisí s německým příjmením Dinter, z něhož podoba Dyntar pravděpodobně vznikla. Max Gottschald uvádí u příjmení Dinter výklad buď z apelativa Tintenmacher, tj. „výrobce inkoustu“ (pak by se jednalo o pojmenování podle povolání), nebo z podoby Dimter, která vychází z osobního jména Demetrius.

Nejvíce nositelů příjmení Prycl nalezneme v Jihlavě, celkem jich v ČR žije 117. Josef Beneš se domnívá, že mohlo vzniknout z rodného jména Brikcius. Sv. Brikcius je patronem soudců a bývá zobrazován s modelem kostela a třemi klasy.

Příjmení Hejzlar vzniklo počeštěním příjmení z německého apelativa Häusler, tj. „domkář“. Tak se v minulosti označoval vlastník domku na vsi, který ale většinou neměl žádná pole, která by mohl obhospodařovat. Máme i české příjmení Domkář. Nejvíce nositelů příjmení Hejzlar/Hejzlarová dnes žije v Náchodě a v Praze, celkem ho používá 980 osob.