Příjmení Gróman/Grómanová dnes nosí 242 obyvatel ČR. Vzniklo z německého nářečního přídavného jména groh místo spisovného grau, tj. „šedý“, a vztahuje se patrně k barvě vlasů či oblečení.

Příjmení Siblík i Syblík se vykládají stejně. Česká zdrobňující přípona -ík byla přidána k základu Siebel, který vznikl jako domácká podoba německého rodného jména začínajícího na Si-, jako např. Sigibert, Siegbald apod. Formu Siblík/Siblíková nosí 118 obyvatel, podobu Syblík/Syblíková má 151 osob.

Příjmení Mathaus/Mathausová u nás nosí 31 obyvatel. Někdy se vykládá z rodného jména Mathias neboli Matouš, spíše však mohlo vzniknout z názvu obce Mýtnice u Poběžovic, které se německy říkalo Mathaus. Obce jménem Mathaus leží i v Bavorsku a Rakousku, nechvalně proslulý byl za války koncentrační tábor Mathausen.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Kazda se vykládá buď z domácké podoby rodného jména Kazimír, nebo z nářečního apelativa gazda, tj. „hospodář“. Je to příjmení rozšířené, v současnosti jej používá 2 147 osob.

Příjmení Budař by se dalo vyložit z apelativa buda, tj. „bouda“. Původní nositel jména mohl v nějakém stavení připomínajícím boudu bydlet, nebo mohl taková obydlí stavět. Případně mohlo být příjmení Budař odvozeno i z místního jména Buda, odkud mohl dotyčný pocházet. V současnosti nosí příjmení Budař/Budařová 220 obyvatel.

Josef Beneš vykládal příjmení Kavín jako ptačí, z apelativa kavka. Ve slovníku Dobravy Moldanové pak nacházíme obdobné příjmení Kavina vyložené ze jména hrdiny rytířské básně Gawein. Příjmení Kavín snad mohlo mít stejný původ. V ČR ho dnes nosí jen 49 osob.

Příjmení Koptiš může mít původ v rodném jménu Prokop, nebo v apelativu kopt, tj. „jemné saze“. Snad se jednalo o přezdívku uhlíři nebo ukoptěnému, tedy špinavému člověku. Dnes nosí příjmení Koptiš/Koptišová 104 obyvatel, nejvíce jich žije v Milevsku.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.