Příjmení Žaža odborná literatura neuvádí. Je možné, že se jedná o zkomoleninu jiného jména, museli bychom ovšem vidět starší matriční záznamy a vývoj zápisů jména, abychom dokázali určit jeho výchozí podobu a možný původ. V Kottově slovníku nacházíme nářeční apelativum žaža s významem „světlo“, „oheň“ a k tomu odpovídající sloveso žážati, tj. „páliti“.

Příjmení Hejčl/Hejčlová dnes nosí 192 obyvatel. Vykládá se jako odvozenina z německých rodných jmen jako Heidenrich apod. Další možný výklad je ze středohornoněmeckého hetsche, hejtsche, tj. „žába“. Máme i české příjmení Žába a Žabka. Ta byla motivována vlastnostmi původního nositele, nebo se inspirovala domovním znamením s žábou.

Dobrava Moldanová vykládá příjmení Hásek z německého apelativa Hase, tj. „zajíc“. Mohlo se jednat např. o pojmenování inspirované domovním znamením. Máme i české příjmení Zajíc. Příjmení Hásek mohlo být odvozeno též z domácké podoby německého rodného jména Hartmann, tj. Hasse. Podle Antonína Kotíka vzniklo příjmení Hásek ze slovesa hasati s významem „dováděti, nezbedně se chovati“, šlo by tedy o pojmenování podle povahy.

Příjmení Hylmar/Hylmarová u nás používá 306 obyvatel. Je pravopisnou variantou německého příjmení Hilmar, které vzniklo z rodného jména Hildemar. To je složené a vykládá se z hilt („boj“) a mâr („slavný“).

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Miklík je zdrobnělina z německého jména Mikel, což je domácká podoba rodného jména Mikuláš. To je řeckého původu (Nikolaos) a vykládá se jako „vítězný nad lidem“. Sv. Mikuláš patří mezi nejoblíbenější křesťanské světce, je patronem pekařů, kupců, bednářů či přívozníků a dětem nosí dárky. Příjmení Miklík/Miklíková u nás používá 712 obyvatel.

Příjmení Milichovský vzniklo patrně jako označení syna muže jménem Milich, nebo jako tzv. jméno po chalupě (Milichovský statek dříve patřil Milichovi, nový majitel byl nazván podle statku). Příjmení Milich pak odvozujeme z adjektiva milý jako pojmenování podle povahy. Nejvíce nositelů příjmení Milichovský/Milichovská žije v Havlíčkově Brodě, celkem jich v evidenci obyvatel najdeme 302.

Německé příjmení Roušar vykládá Josef Beneš ze středohornoněmeckého ruschart, tj. „nemanželské dítě“, popř. též „příliš hlučný člověk“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle sociálního postavení nebo vlastností. Nejvíce obyvatel s příjmením Roušar/Roušarová u nás žije v Poličce, celkem jich evidence obyvatel uvádí 658.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Rathaus/Rathausová dnes v ČR nosí 35 obyvatel. Vzniklo z německého apelativa Rathaus, tj. „radnice“, které bylo přejato i do staré češtiny. Příjmení Rathaus označovalo stejně jako Rathauský radničního zaměstnance, nájemce obecního hostince nebo někoho, kdo bydlel u radnice.