Josef Beneš vykládal příjmení Koklar z německého apelativa Kogler, tj. „výrobce kukel“. Patřilo tedy mezi pojmenování podle povolání. V ČR dnes nosí příjmení Koklar/Koklarová 63 osob, nejvíce jich žije v Českých Budějovicích.

Reitinger byl patrně někdo, kdo pocházel z obce jménem Reiting. Několik jich leží v Rakousku a další v Horním Falci. V ČR nosí příjmení Reitinger/Reitingerová 181 obyvatel, nejvíce jich žije v Českých Budějovicích. Běžné je v Německu a obvyklé je i v Rakousku.

Rokos byl ve staré češtině rákos. Příjmení Rokos tak mohlo být pojmenováním pro někoho, kdo zpracovával rákos a něco z něj vyráběl. Je to příjmení rozšířené, nosí ho 977 obyvatel, nejvíce jich žije v Praze. Máte i příjmení Rákos.

Příjmení Pour/Pourová je rozšířené, v ČR ho nosí 1 599 obyvatel. Vzniklo počeštěním nářečně vyslovovaného německého apelativa Bauer, tj. „sedlák“, s českou změnou -au- > -ou-. Máte i časté české příjmení Sedlák.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Smorádek vzniklo jako zdrobnělina z rodného jména Semirad. V současnosti nosí toto příjmení podle evidence obyvatelstva pouze 41 osob.

Příjmení Knížek vzniklo jako zdrobnělina z apelativa kníže. Patří tak do stejné kategorie jako příjmení Král, Císař apod. Někdy snad mohlo pocházet i z apelativa kněz ‒ ve staré češtině máte apelativum kniežek, které znamenalo „prostý kněz“. Nejvíce nositelů příjmení Knížek/Knížková dnes žije v Praze, celkem jich v ČR najdete 857.

Příjmení Kybal/Kybalová používá 91 osob. Máte i příjmení Kýbal, které dnes nosí už jen jediná žena. Patrně vznikla ze slovesa kývat (srov. východočeskou nářeční podobu kejbat, hanácké kébat). Jednalo by se tedy o pojmenování podle fyzických vlastností. Možný by snad byl i výklad z německého apelativa Kübel, tj. kbelík, snad jako jméno pro výrobce těchto nádob.

Příjmení Šverma vzniklo snad ze středohornoněmeckého slovesa swermen, tj. „rojit se“, případně z apelativa Schwermer, tj. „tulák“, „pobuda“, což patrně souvisí se středodolnoněmeckým slovesem schwermen, tj. „lenivě pobíhat“. Jako příjmí je Šverma doložen již z roku 1576. V současnosti nosí toto příjmení 325 obyvatel, nejvíce jich žije v Mnichově Hradišti.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.