Příjmení Roubín/Roubínová dnes nosí jen 38 obyvatel. Snad vzniklo ze slovesa roubit, tj. „skládat z trámů“, nářečně též „hledat“ a „přehazovat“. Podle Dobravy Moldanové se mohlo jednat i o adjektivum přivlastňovací k příjmení Rouba (to se vykládá z apelativa roub ve významu „část výhonku“ nebo též „skrčený člověk“). Stejně byla utvořena i další příjmení jako např. Havlín, Kubín, Pavlín, Vašín apod.

Příjmení Kneifl vzniklo nejspíše jako zdrobnělina ze středohornoněmeckého apelativa knîf, tj. „nůž“ (v češtině byl knajp „ševcovský nůž na krájení kůží“), popř. též ze středohornoněmeckého knöufel, tj. „knoflíček“, „uzel“, přeneseně také „hrubec“. Vyskytuje se v řadě pravopisných variant jako Knaifl, Knajfl, Knejfl. Podobu Kneifl/Kneiflová v ČR nosí 264 osob.

Příjmí Mikeš máme doloženo již z roku 1383, je jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Mikuláš. To je řeckého původu (Nikolaos) a vykládá se jako „vítězný nad lidem“. Sv. Mikuláš patří mezi nejoblíbenější křesťanské světce, je patronem pekařů, kupců, bednářů či přívozníků a dětem nosí dárky. V současnosti u nás žije 4830 obyvatel s příjmením Mikeš.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Rottenborn je složené. Jeho druhá část -born znamená „studna“, „pramen vody“. První část pak patrně pochází z německého nářečního rot, tj. „paseka, mýtina“. Jako celek tedy znamená Rottenborn „pramen vody na mýtině“. Pravděpodobně se jednalo původně o pomístní jméno, které bylo přeneseno na člověka, který tam bydlel. V ČR nosí toto příjmení 114 obyvatel.

František Bartoš uvádí v Dialektologickém slovníku moravském sloveso odkvindovat se, tj. „odejít“. Dát někomu nebo něčemu kvinde znamená „odmítnout někoho/něco“ nebo „opustit někoho/něco“. Příjmení Nekvinda bychom mohli vykládat jako slovesné, přičemž záporné Ne- znamená, že šlo nejspíše o pojmenování člověka, který neodešel, nebo který něco neodmítl či neopustil. V současnosti nosí toto příjmení 667 obyvatel ČR, nejvíce jich najdete v Hlinsku.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Charvát vzniklo z etnonyma Chorvat. Na Slovensku jsou příjmení utvořená z tohoto etnického jména dokonce na druhém místě nejpoužívanějších příjmení, hned po příjmení Kováč. U nás nosí příjmení Charvát/Charvátová 5 905 obyvatel.

U příjmení Gellner nabízí odborná literatura dva možné výklady. Mohlo vzniknout z německého apelativa Göldner, tj. „horník ve zlatém dole“, nebo z místního jména Jelení, které se starým bratrským pravopisem zapisovalo jako Gelenj a k němuž byla přidána německá přípona -er, typická pro obyvatelská jména. V současnosti u nás žije jen 82 obyvatel s příjmením Gellner.

Příjmení Simmer/Simmerová u nás nosí 84 obyvatel. Snad mohlo označovat někoho, kdo pocházel ze Zimoře u Úšťku a u Mělníka (německy Simorsch) nebo z obce Símře u Lipníka. Mohlo též vzniknout z rodného jména Simon, nebo jako německá složenina ze sigi- („vítězství“) a -mar („slavný, nádherný“).