Příjmení Hora je jasné, vzniklo z apelativa hora. To mělo v nářečích i význam „les“. Mohlo se jednat o pojmenování nejen někoho, kdo bydlel v horské oblasti či u lesa, ale i někoho, kdo pocházel z obce jménem Hora. Je to příjmení rozšířené, nosí ho 1 815 mužů, 1 919 žen používá přechýlené Horová.

Příjmení Bába je motivačně průhledné, vzniklo z apelativa bába. Podle Dobravy Moldanové se mohlo jednat o přezdívku pro zbabělého člověka. Snad by ale bylo možné i to, že šlo o syna porodní báby. Jako příjmí je Bába doložen již z roku 1432 (Václav Baba). V současnosti používá příjmení Bába/Bábová 54 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Lalák/Laláková v současnosti nosí 220 obyvatel, nejvíce jich žije v Praze a v Sedlčanech. Patří mezi odvozeniny z rodného jména Ladislav. To je jméno slovanského původu, které se vykládá jako „slavná vláda“ nebo „slavný vládou“.

Podle Dobravy Moldanové vzniklo příjmení Klaban z adjektiva klabonosý, tedy jako pojmenování pro někoho, kdo má zahnutý nos. Antonín Kotík zase spojoval příjmení Klaban se slovesem klábosit. Jedná se tedy o pojmenování podle vlastností duševních nebo fyzických. V současnosti u nás nosí příjmení Klaban/Klabanová 731 obyvatel.

Příjmení Marhoul/Marhoulová dnes nosí 299 obyvatel. Snad vzniklo z nářečního apelativa marhule, tj. „meruňka“. Máme celou řadu takových „ovocných“ jmen jako např. Hruška, Slíva, Švestka apod. Další možný výklad by byl z německého rodného jména Marhold.

Příjmení Mates vzniklo z domácké podoby rodného jména Matěj či Matyáš. V současnosti ho nosí 374 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Podle Dobravy Moldanové je příjmení Cigoš odvozeno z moravské nářeční podoby etnonyma (tj. označení národa) Cikán. Je ovšem třeba říct, že takové příjmení většinou nedostávali Romové, ale příslušníci většinové společnosti, kteří něčím (např. vzhledem, způsobem života) připomínali tehdejší romské kočovníky. Nejvíce nositelů příjmení Cigoš/Cigošová žije v Uherském Hradišti, celkem jich u nás najdeme 109.

Příjmení Kejzar/Kejzarová u nás dnes nosí 60 obyvatel, nejvíce jich najdeme ve Dvoře Králové nad Labem. Kromě ČR se příjmení Kejzar vyskytuje především v Rakousku, ale může patřit i Čechům, kteří tam odešli v minulosti za prací. Jako nejpravděpodobnější se nám jeví, že příjmení Kejzar mohlo vzniknout z německého apelativa Kaiser, tj. „císař“. Máme i české příjmení Císař.