Příjmení Rýdl je rozšířené, v současnosti u nás žije 1 615 jeho nositelů. Tradičně se vykládá jako zdrobnělina z rodného jména Rudolf. To je staroněmeckého původu a znamená „slavný vlk“. Máme i variantu s -í- (Rídl), tu nosí 119 osob. Pokud ale byla výchozí podoba rodového jména Rydlo, musíme ho vykládat jinak.

Příjmení Mikát/Mikátová dnes nosí 81 obyvatel ČR. Patrně vzniklo ze začátku rodného jména Mikuláš s příponou -át. Obdobně byla utvořena příjmení jako Kubát z Jakub (respektive z domácké podoby Kuba), Pavlát z Pavel, Havlát z Havel apod.

Příjmení Grzonka je původem polské. Vykládá se z polského grzany, tj. „horký“, nebo grzać, tj. „hřát, topit“. V Polsku je běžné, u nás ho nosí 35 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Flemmich/Flemmichová je vzácné, u nás jej nosí jen 3 muži a 6 žen. Snad souvisí s německým příjmením Flemmig, které se vykládá ze středohornoněmeckého Vlæminc, tj. „Vlám“. Označovalo tedy někoho, kdo pocházel z Vlámska, popř. z nějaké německé obce jménem Flemmingen nebo Fleming. Vlámsko (též Flandry) je dnes jednou ze tří oblastí, které tvoří Belgické království.

Mezuláník byl tkadlec, který vyráběl polovlněnou látku nazývanou mezulán, popř. obchodník, který ji prodával. Je to tedy typické pojmenování podle povolání. V současnosti ho nosí 91 obyvatel.

Příjmení Machain je jen formou zápisu příjmení Macháň. To se odvozuje od rodných jmen začínajících na Ma-, jako je Matěj, Martin atd. V současnosti u nás žije jen 57 osob s příjmením Machain.

Německý středověký výraz Folter označoval mučicí nástroj i obecně špatné zacházení s vězni a mučení kvůli vynucení přiznání, užívané ve středověkém trestním právu. Pojmenování Foltr pak mohlo patřit někomu, kdo se mučení účastnil. V ČR nosí příjmení Foltr/Foltrová jen 21 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Knapik/Knapiková u nás nosí 42 obyvatel. Patrně vzniklo stejně jako Knapík z apelativa knap, tj. „tovaryš“ (nejčastěji tkalcovský). Patřilo by tedy do kategorie pojmenování podle povolání. Stejně se vykládá i polské příjmení Knapik, které je u našich polských sousedů doloženo jako příjmí již z roku 1616. V ČR je běžnější příjmení Knapík/Knapíková, používá ho 180 osob, nejvíce jich žije v Ostravě.