Příjmení Korsitzke/Korsitzká u nás nosí jen 4 muži a 3 ženy. Ojediněle se s ním setkáváme i v Německu a Rakousku. Museli bychom ovšem vidět historické způsoby zápisu tohoto jména. Snad se jedná o německým pravopisem zapsané a částečně poněmčené příjmení Korsický. Máme i příjmení Korsika. Snad označovala někoho, kdo odtud pocházel, nebo měl ke Korsice nějaký vztah.

Ve francouzštině je běžné příjmení Lafont, které se vykládá jako pojmenování podle místa bydliště v blízkosti nějaké fontány, studny apod. Původ rodiny ve Francii by však ukázal jedině genealogický výzkum, který by nám také odhalil, zda došlo ke změně Lafont > Lafant.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Josef Beneš vykládal příjmení Lichovník jako původní označení pro lichváře, ze staročeského apelativa lichevník. Snad by byl ale možný i jiný výklad, totiž ze slovesa líchovati, tj. „dělati líchy“ (líchovník bylo pak „náčiní, jímž se dělají líchy“). Lícha je v moravských nářečích „úzký pruh pole, nejčastěji jak se dohodilo obilí při ručním setí“.

Podle evidence obyvatel u nás nikdo s příjmením Frahnow nežije, vyskytuje se pouze v Německu. Mohlo by se jednat o formu zápisu chorvatského příjmení Franov. Jeho výklad bohužel chorvatské příručky neuvádějí, ale snad souvisí s jihoslovanským rodným jménem Frano. To patrně vzniklo jako osamostatněná zkrácenina jména František.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Kozic/Kozicová u nás nosí 38 obyvatel. Rozšířené je ve Slovinsku a ve formě Kozić i v dalších jihoslovanských zemích. Vykládá se tu jako patronymické, tedy jako jméno pro syna odvozené z osobního jména otce, který se v tomto případě jmenoval Kozo. To snad souvisí se slovinským apelativem kozo, tj. „koza“. Máme i české příjmení Koza.

Příjmení Chlopeckyj se vyskytuje na Ukrajině (Хлопецький). Pravděpodobně vzniklo jako obyvatelské z místního jména obce Chlopi (Хлопи) nebo Chlopčici (хлопчіці) na Ukrajině, odkud patrně původní nositel jména pocházel. Počeštěnou podobu Chlopecký/Chlopecká u nás nosí 10 obyvatel.

Příjmení Klötzer se vykládá ze středohornoněmeckého klotze, tj. „návlek na boty, galoše“, jako pojmenování pro ševce, který takovou obuv vyráběl. Nebo se mohlo jednat o někoho, kdo pocházel z obce Klötze, Klötzen apod. V ČR dnes nosí toto příjmení jen 2 muži a 2 ženy. V Německu je běžné.

U příjmení Gela bychom potřebovali znát původ rodiny. Cesta k němu mohla být trochu spletitá. Nejvíce jeho nositelů u nás žije v Ostravě, což nás přivádí k tomu, že máme doložena polská příjmení Gel, Gela a Gella. Ta patrně vznikla z německého osobního jména Geil nebo Gehl.