Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Lukovský patrně označovalo někoho, kdo pocházel z obce Lukov. V současnosti ho u nás nosí 139 obyvatel. Máme i příjmení Lukovec.

Antonín Kotík uvedl příjmení Mechelka, které vykládal ze slovesa machlati, muchlati. Mechel je však pravděpodobně spíše příjmení německé, které vzniklo jako zdrobnělina (příponou -el) z Michel, což je domácká podoba rodného jména Michael. Obdobně máme i české příjmení Michálek. V současnosti u nás nosí 28 mužů příjmení Mechel, 57 Mechl, přechýlené Mechlová používá 81 žen a 7 má podobu příjmení Mechelová.

Příjmení Klenner je obyvatelské, odvozené z místního jména Clennen, odkud původní nositel tohoto jména patrně pocházel. Další možný výklad by byl z apelativa s významem „hlinák, lepař“, tedy ten, „kdo hlínu rozdělává, tlačí a šlapá“. Případně by podle Josefa Beneše mohlo příjmení Klenner patřit mezi příjmení ptačí s významem „brhlík“. V současnosti žije v ČR 82 obyvatel s příjmením Klenner/Klennerová.

Josef Beneš vykládá příjmení Figar ze středohornoněmeckého vüegen/vuogen, tj. „uvádět do pořádku“, „pořádat“, „činit, aby se něco stalo“. Patrně tedy patří do kategorie pojmenování podle povolání. V současnosti používá příjmení Figar/Figarová 77 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Kochta/Kochtová nosí 125 obyvatel ČR. Pravděpodobně bylo odvozeno z rodného jména Kochan. To vzniklo ze slovesa kochat ve významu „milovat“. Snad bychom ale mohli uvažovat i o souvislosti příjmení Kochta s německým apelativem Koch, tj. „kuchař“ (srov. české kuchta, tj. „kuchař“). Antonín Kotík se domníval, že mohlo být odvozeno i z nářečního slovesa kochat, užívaného ve významu „koktat“ v oblasti kolem Vysokého Mýta, Kochta by pak byl variantou příjmení Kokta.

Příjmení Kostřiba/Kostřibová dnes nosí 63 obyvatel, téměř všechny najdeme v Opavě. Jeho výklad je však velmi nejistý. Bylo by třeba vidět historické záznamy. Předpokládáme, že by se mohlo jednat o pojmenování odvozené z názvu rostliny kostřava. Analogii nacházíme v polštině, kde se tato travina nazývá kostrzewa, z ní pak vznikla polská příjmení Kostreba a Kostrzewa.

Příjmení Heller/Hellerová je u nás rozšířené, používá ho 1 369 obyvatel. Jako židovské příjmení je Heller doloženo již z roku 1591. Vykládá se z místního jména Halle. V Halle se dříve razily mince nazývané podle toho haller (odtud náš haléř). I toto apelativum se mohlo stát motivací pro pojmenování osoby ‒ srov. příjmení Groš, Dukát, Tolar, Krejcar apod.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.