Okolo češtiny

Staroslověnština je nejstarší doležený psaný jazyk Slovanů. Jen málokterá slova, která najdete právě ve staroslověnštině, čeština nemá. A to je téma pro našeho bohemistu.

Každý by chtěl být stále mlád, jak zpíval Karel Gott. Jenže dřív nebo později bude každý z nás patřit do skupiny, kterou označujeme jako senioři.

Víte, kdo je to pecák? Pokud hádáte, že to bude někdo, kdo pracuje s pecí, tak máte pravdu. Tímto pojmem a jemu blízkými se zabýval náš bohemista.

Neustále něco v našich životech řešíme. Právě předponová odvozenina od slovesa řešit, sloveso pořešit, bude tématem dalšího jazykového okénka našeho bohemisty.

Modré pondělí, šedivé úterý a škaredá nebo kdysi také sazometná středa. V dalším jazykovém okénku budeme s naším bohemistou pátrat po původu názvů jednotlivých dní pašijového týdne.

Do českého jazyka si čas od času najde cestu i slovo, které známe z jazyků jiných. Takovými jsou například slova fajnšmekr a fastfood. Více nám o nich řekne náš bohemista.

I dnes v češtině určitě najdeme výrazy, které pokládáme za zastaralé a počítáme s tím, že budoucna z našeho jazyka vypadnou úplně. Dělo se to tak vždy, ale zdaleka ne vždy to dopadlo právě podle těchto předpokladů. Například u slov „což“ nebo „zmínit“, která se ubírala opačným směrem.

Velmi často dnes slýcháme během – zejména neformálních konverzacích – slovní spojení „to dáš“. Používá se nejčastěji ve smyslu, že něco zvládnete, nebo se vám něco podaří. Používá se ale i v jiných kontextech. Téma pro našeho bohemistu. Připravuje Ondřej Bláha.

Ve frazeologii různých jazyků je tolik ustálených rčení, která obsahují jako základ slova typu ruka, noha, oko, ucho a podobně. A poměrně často se vyskytuje i slovo vlasy. Třeba jako v případě, kdy je něco přitažené za vlasy. Více o tématu náš bohemista.

V minulém díle jsme si připomněli, že 22. února tohoto roku uplynulo rovných pět set let od narození Jana Blahoslava. Tentokrát si otevřeme jeho Gramatiku českou, což je rozsáhlý spis, ve kterém Blahoslav podává obrovské množství svých pozorování mluveného i psaného jazyka ve 2. polovině 16. století.