ohrožených územích šířit obava o děti umístěné v ústavní péči. Potravinářský magnát Ruslan Šostak vyslyšel prosby vedeníDněpropetrvské oblasti a na vlastní náklady děti přemístil do hotelů na tureckou riviéru. Jeho nadace ovšem ke svým svěřencům postupně přestala pouštět zástupce tureckých úřadů i Mezinárodního červeného kříže. Nedostatek prostoru,jídla či lékařské péče, špatné hygienické podmínky, psychický a fyzický nátlak i sexuální násilí ze strany personálu hotelu – o tom všem se píše ve zprávě úřadu ukrajinského ombudsmana. K dokumentu, který je celých jedenáct měsíců držen v tajnosti, získala přístup šéfredaktorka investigace.czPavla Holcová. V Odposlechu si s ní o programu „Dětství bez války“ povídá Petr Gojda.

O ulici Perunova na pražských Vinohradech by se dalo mluvit jako o malém Tbilisi. V několika sousedních domech na konci ulice zde v minulosti sídlily a v mnoha případech dodnes sídlí desítky firem, jejichž majiteli jsou významní gruzínští politici nebo podnikatelé. Od půlky devadesátých let patřily tři na sebe navazující budovy, včetně tříhvězdičkového hotelu Geo, firmě G.E.O., kterou vlastní gruzínská rodina Ordžonikidze. Většinovým majitelem firmy byl do prosince minulého roku 59letý George Ordžonikidze, bývalý sovětský sportovec ve sjezdovém lyžování a podnikatel s kontakty na významné lidi z Ruska a Gruzie.

Text napsala Kristina Vejnbender ve spolupráci s Agents of War Project. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/kdo-je-george-ordzonikidze/)

O roli ruské firmy Aéza v dezinformační kampani Doppelganger jsme v investigaci.cz psali už před rokem. Aéza tehdy hostovala falešné klony západních médií, které napodobovaly seriózní evropská a americká média a šířily prokremelskou propagandu. Na jaře roku 2025 byli ale zakladatelé společnosti Aéza překvapivě obviněni ruskými úřady z poskytování infrastruktury pro provoz darknetového tržiště s drogami. A tento měsíc byla navíc Aéza umístěna na sankční seznamy USA, Velké Británie a Austrálie.

Fenomén ruské hostingové firmy Aéza dlouhodobě sleduje reportérka investigace.cz Kristina Vejnbender. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

Sandžív Gupta býval kdysi pokládán za vizionáře, který dokáže zachránit evropské hutě před zánikem. Jenomže zatímco jeho ocelárny v Británii, Rumunsku i České republice končí v insolvenci, vyšetřovatelé v několika zemích rozplétají podezření z daňových úniků, praní špinavých peněz i podvodů s emisními povolenkami. Nyní začalo vyšetřování Guptovy ocelárny v Rumunsku – zaměřuje se i na firmu Liberty Ostrava, kterou Gupta koupil v roce 2019. Článek Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

Malá česká letecká firma Business Air převáží ve svých letadlech bohaté klienty po Evropě i celém světě. Byznys před lety přilákal jako akcionáře bývalého ředitele motolské nemocnice a nadšeného pilota Miloslava Ludvíka, který je v současnosti stíhán kvůli rozsáhlé korupční kauze. Po jednom letu z Uruguaye zaznamenala policie ve Švýcarsku vykládku jednadvaceti kufrů do přistavené dodávky, kterou následně zastavila. V dodávce seděl jeden z českých pilotů spolu s černohorským občanem Michaelem Dokovičem, obsah kufrů tvořilo 600 kilogramů čistého kokainu v cihlách. Redaktorka Barbora Šturmová mapovala vyšetřování i proběhlá soudní řízení. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

Sledujte nás i na našem webu⁠ investigace.cz⁠. Podpořte naší práci ve stálé kampani zde.

Poznali se ve vězení, po propuštění vybudovali v Evropě a Africe propracovanou síť na výrobu a pašování pervitinu. Čecha a jeho moldavského kolegu teď spolu s dalšími lidmi zadržela policie při operaci zvané Ice Age, během níž zajistila kilogramy metamfetaminu, desítky kilogramů surovin i tři laboratoře. 

Text Barbory Šturmové a Pavly Holcové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/z-egyptskych-varen-do-prahy-policie-rozbila-sit-vyrobcu-a-kuryru-pervitinu-vedenou-dvojici-byvalych-veznu/).

Je chladné prosincové ráno roku 2024. Policie sleduje dva rychlé motorové čluny, které spatří v ústí řeky Guadalquivir na jihozápadě Španělska. Čluny ji zavedou k farmě, která se nachází asi 60 km proti proudu řeky. Farmu hlídá ozbrojená stráž a policie na ní při prohlídce objeví zakopané kontejnery se sedmi tunami kokainu.

Tato scéna je příznačná pro změny, kterými evropský trh s kokainem v poslední době prochází. Proč kartely kokain zakopávají místo aby ho prodávaly? A jaké jsou nové trendy v globálním obchodu s touto drogou? Hostkou Odposlechu je šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová. Ptá se Jiří Slavičínský.

Příběh dívky z romské osady, která byla zneužívána adoptivní rodinou a prodána do sexuálního otroctví v Anglii, odkud se jí podařilo dostat, je příběhem o osobní statečnosti postavit se státu. Když BB po strastiplném návratu domů Slovensko odmítlo pomoc, spojila se s právníky a pustila se do nerovné bitvy. Po dvanácti letech soudních sporů našla zastání u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Tam vybojovala přelomový rozsudek, který může pomoci změnit osud mnoha obětem obchodu s lidmi. Článek Zuzany Šotové čte Renata Klusáková.

Ahmed Ghorab je počítačový vědec, kterému se díky studentské nadaci podařilo odjet z válečné Gazy. Jeho rodina tam však zůstala. Slíbil, že je dostane k sobě do Evropy. Narazil ovšem na tvrdou slovenskou byrokracii, se kterou už víc než rok bojuje. Mezitím se psychický i zdravotní stav jeho dětí výrazně zhoršil. Na Slovensku s Ahmedem Ghorabem natáčela Pavla Holcová.

Reportážní série Gaza vznikla na základě třinácti rozhovorů natočených mezi uprchlíky v Egyptě i vedených online přímo s lidmi v Gaze na přelomu srpna a září 2025. Režie, zvuk a hudba Miroslav Tóth. České znění Petr Gojda.

Sledujte nás také na webu ⁠⁠investigace.cz.

Speciální vydání podcastu DataBoutique z dokumentárního festivalu v Jihlavě. Josef Šlerka s moderátorkou a zástupkyní šéfredaktorky investigace.cz Zuzanou Šotovou na základě dat ukazují, co lze měřit a co se zatím jen tuší o dopadu dezinformačních kampaní na české parlamentní volby v kontextu současné Evropy i v kontextu nedávné české historie. V čem pomohla rumunská a moldavská zkušenost? Bylo vůbec v Česku lákavé do voleb zvnějšku zasahovat? A jaká byla a jsou rizika pro české prostředí?