Sledovat Jaroslava Němce při jídle potěší každou hospodyňku. Všechno, co mu předložíte, s chutí sní. A ještě u toho třeba pokoří nějaký český, případně světový rekord. Ne nadarmo má přezdívku Maxijedlík.

Liberecký kraj a zvláště pak Jizerské hory se pyšní řadou kamenných rozhleden postavených většinou koncem 19., nebo počátkem 20. století. Hned čtyři kamenné krásky vyprojektoval architekt a stavitel Robert Hemmrich, který se narodil před 150 lety v Jablonci nad Nisou. Nejstarší Hemmrichovou kamennou rozhlednou je Černá Studnice z roku 1905, následoval Tanvaldský Špičák otevřený v roce 1909, pak Bramberk dostavěný roku 1911. Nejmladší je Rozhledna Nad Prosečí z roku 1932.

Obec Žítková ve Zlínském kraji se do povědomí lidí zapsala příběhy žítkovských bohyň, které oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tam totiž žila do roku 2001 poslední z nich Irma Gabrhelová. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky se Slovenskem, v malebných kopcích Bílých Karpat.

Jako člen realizačního týmu české reprezentace v silniční cyklistice se rodák ze Střeně podíval i na olympiádu v Tokiu, pracoval ale i na Blízkém východě.

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Přísloví, které brali lidé v dřívějších dobách opravdu vážně. Na Nový rok brzy vstávali, aby v dalším roce nezaháleli. K obědu mívali čočku, která měla přinést peníze a blahobyt. Nesměla se jíst drůbež, ryby ani zajíci. To proto, aby štěstí neuletělo, neuplavalo a neuteklo.

Víte, co má společného Bazilika Svatého Petra ve Vatikánu a barokní poutní kostel v jihočeském Lomci? Odpověď zní: oltář s baldachýnem. Ten náš, lomecký je volnou kopií římského oltáře. Jeho část, tak zvaný svatostánek nebo také tabernákl, je zavěšen na zdobných řetězech, díky čemuž se jakoby vznáší v chrámové lodi.

Od Pradědu na Hanou se společně s Českým rozhlasem Olomouc vydáváte už téměř dvacet let. Někdy jsou ty cesty dost krkolomné, a tak od Pradědu míříme na Hanou třeba přes Rychlebské hory a podobně. Napadlo Vás však někdy, kudy je to tedy od Pradědu na Hanou nejblíž?

Afrika v ní evokuje teplo, spoustu slunce, pohodové a klidné lidi a minimum stresu. „Fascinuje mě velké množství kulturní rozmanitosti, kde se tradice snoubí s modernitou,“ doplňuje kulturní antropoložka olomoucké filozofické fakulty.

Je tady poslední den v roce. Oslavy, jak je známe dnes, mají svůj počátek v 19. století. Nejdříve se rozšířily ve městech, kde se už tenkrát jedlo, pilo a bujaře slavilo. To na venkově vše vypadalo jinak.

Starší nebo delší sedačkovou lanovku v Česku nenajdete. Od roku 1953 vozí turisty z Krupky na Komáří vížku v Krušných horách. A mezi horní a dolní stanicí zdolá převýšení 482 metrů. Celý projekt má ale krkolomnou historii.