Tvůrčí začátky britského hudebníka Alexandera Tuckera jsou spjaty s hardcorovou scénou 90. let, což by ale odhadovalo jen málo z posluchačů, kteří k němu přilnuli v posledních dvou dekádách. Během nich se totiž Tucker vyprofiloval jako osobitý a něžný písničkář, který se zručně pohybuje mezi popem, ambientem, folkem, ale i vyloženě experimentální hudbou.

Dneškem začíná festival Ostravské dny, který už od roku 2001 mapuje soudobou vážnou hudbu. Ta se často dramaticky liší od klasiky znějící v zavedených koncertních sálech a i její publikum je daleko pestřejší a nesourodější. Zakladatelem a dodnes i uměleckým ředitelem Ostravských dnů je skladatel a dirigent Petr Kotík, se kterým jsme si den před zahájením letošního ročníku povídali také o tom, že v Praze nebo i jinde ve světě by podobný festival neměl šanci.

Během amerického soudního sporu ohledně škodlivosti prostředku na hubení plevele glyfosátu byly nedávno zveřejněny dokumenty, podle kterých měl jeho výrobce Monsanto k dispozici vlastní zpravodajskou službu určenou k diskreditaci odpůrců jeho produktů. Mezi zájmové osoby patřil i americký zpěvák Neil Young. Komerční agentury shromažďující informace o ekologických aktivistech a aktivistkách ovšem nejsou nic nového a najímají si je i vládní orgány.

Vizuální umělec Roman Štětina je často připomínán coby držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého. Od ocenění už ale uplynulo pět let a Štětina od té doby realizoval bezpočet dalších projektů. Umělec, který nezřídka pracuje se site specific instalacemi, se nejčastěji vrací k médiu filmu. Zmíněnou cenu ostatně dostal za střihový snímek Ztracený případ, který vystavěl chronologickým vrstvením scén z ikonického seriálu Columbo.

Ve Vítkovické nemocnici v Ostravě už delší dobu provozují takzvaný retro pokoj. Ten seniorům pomáhá navrátit paměť a vytrhnout je z nemocničního prostředí. „Psychika hraje při léčbě důležitou roli. Mnohdy důležitější než to fyzično,“ říká sestra Lenka Holubová z oddělení následné péče. V nemocnici jsem pátrala, proč vybavení pokoje z doby, kdy byla většina pacientů mladá, pomáhá v jejich rozpomínání a v čem by se celkově mělo proměnit vybavení zdravotnických zařízení.

Jedni považují klimatickou změnu za fatální proces, jiní si pletou klima s počasím, skoro všichni už ale tuší, že s ekologickými problémy je třeba něco dělat. Jedním z populárních témat je obnova starých polních cest. Zatímco v Československu jich mnoho zaniklo kvůli násilné kolektivizaci, v Anglii levicová hnutí naopak pomohla krajinu zpřístupnit široké veřejnosti. Důvody obnovy starých cest se možná liší, touha po volném pohybu krajinou je ale nejspíš všem lidem společná.

„Významným podnětem pro boj za volební právo žen byla první světová válka…“ nebo „volební právo bylo ženám uděleno…“. Tak stále vypadá historický rámec, ve kterém je nám vykládána emancipace žen. Není v něm možné identifikovat žádného bojovníka, natož bojovnici, vše se prostě jen událo. Přesně z těchto důvodů se norská novinářka Marta Breen a kreslířka Jenny Jordahl rozhodly vytvořit komiks Neohrožené ženy s podtitulem Sto padesát let boje za rovnost, volnost a sesterství.

Letos v červenci se Japonsko rozhodlo vrátit ke komerčnímu lovu velryb. Neveselá zpráva by naznačovala, že poptávka po velrybím mase v Japonsku narůstá, ale jeho konzumentů naopak ubývá. Co tedy vedlo japonskou vládu ke kroku, který byl promptně odsouzen zbytkem civilizovaného světa? A jakou pozici mají tamní velrybáři v 21. století? O tom nám s námi ve studiu mluvil japanolog Michal Kolmaš.

Na nádraží v Ostravě-Vítkovicích rozdává každou neděli kolektiv Food Not Bombs jídlo lidem bez domova. Na začátku července se skupina dostala do konfliktu s radnicí městské části Vítkovice, která na základě stížností občanů vyzvala městskou policii k hlídkování a kolektiv k ohlášení záboru veřejného prostoru. Ten ale podle právníka Jiřího Matznera není pro tuto činnost potřeba. Kolektiv považuje požadavek záboru za záminku. Tomu se radnice městské části brání.

Letos v červenci se Japonsko rozhodlo vrátit ke komerčnímu lovu velryb. Neveselá zpráva by naznačovala, že poptávka po velrybím mase v Japonsku narůstá, ale jeho konzumentů naopak ubývá. Co tedy vedlo japonskou vládu ke kroku, který byl promptně odsouzen zbytkem civilizovaného světa? A jakou pozici mají tamní velrybáři v 21. století? O tom s námi ve studiu mluvil japanolog Michal Kolmaš.