Výstava Zvuky / Kódy / Obrazy zkoumá zobrazení zvuku ve vizuálním umění od doby avantgardy až po současnost. Až do 13. října je na ní v domě U Kamenného zvonu ke slyšení i vidění široká paleta instalací vycházejících ze záznamu politických projevů, experimentálního propojení zvukové koláže reagující na kresbu nebo netradičních hlukových nástrojů.

Od dob, kdy jsme si museli na vodu vozit vlastní lodě, už uplynulo mnoho let, mezitím se z vodáckého sportu stal spíš byznys. Když jsem vyrazila na vodu letos, jízdu nám sice usnadňoval servis v půjčovnách a kempech, ale Vltava byla přeplněná a všimla jsem si i spousty jednorázových plastů a odpadků. U odborníků jsem proto zkusila zjistit, jaký dopad mají davy vodáků na řeku i okolní přírodu a jak případné negativní důsledky napravit.

Íránský fotograf Hasan Sarbakhshian deset let zachycoval život menšin v Íránu. Jeho snahu o vydání knihy o íránských Židech ale přerušila tajná policie. Teď žije i se svou ženou v Praze. Po deseti letech v exilu se ale k tématu vrátil a odjel do Izraele, kde fotil Židy, kteří tam emigrovali z Íránu. Jeho výstava Židé v Íránu v Jeruzalemské synagoze v Praze je tak koncipovaná jako diptych zobrazující život íránských Židů na obou stranách pomyslné zdi.

Na základě zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu OSN vzniklo prohlášení kulturních institucí k vyhlášení stavu klimatické nouze na území města Prahy. Text podepsalo několik desítek kulturních institucí a na webu umeniproklima.cz je také sepsaný manuál pro změnu chování směrem k větší udržitelnosti. „Nikdo se s takovou situací ještě nesetkal a skrze umění je možné o takových věcech imaginovat a diskutovat,“ říká jedna z iniciátorek Tereza Stejskalová.

„Chtěli jsme návštěvníky postavit i před trochu nepříjemné otázky,“ přiznává etnoložka Jana Viktorínová, která v Muzeu hl. města Prahy připravila výstavu o pražské chudobě 19. a první poloviny 20. století. Druhou částí výstavního projektu je Dýmová hora výtvarníka Epose 257 o současném bezdomovectví. V mnohém se historická chudoba od té současné liší, s řadou jevů si ale společnost neví rady už víc než 200 let.

„Louka vám dává najevo, že žije s vámi, ale není ve vašem područí,“ říká Zdena Nikodémová z firmy Planta naturalis ve východočeských Markvarticích, která pěstuje semena na květnaté louky. Díky nim si lidé mohou založit svou vlastní louku. Cílem lučního květinového hospodářství je ale i tvorba databanky semen. „Snažíme se, abychom tady měli každý druh, protože nevíme, k čemu ho bude lidská společnost potřebovat,“ říká další z pěstitelů Bohumil Bradna.

Od stonewallských nepokojů, které reagovaly na tvrdé policejní razie v klubu a vyhnaly do ulic americké aktivisty, uplynulo 50 let. Pro český národ zase změny přinesla revoluce před 30 lety. Obě tyto události si připomíná i letošní festival Prague Pride. O tom, jak se žilo menšině u nás, jsme si povídali se sociologem a těmi, kteří tuto dobu zažili.

Euphoria, autorský seriál Sama Levinsona, který je nejen režisérem, ale i autorem scénáře, vyvolal nejednu kontroverzi kvůli explicitním sexuálním a násilným scénám mladistvých. Za všechny zmiňme rozruch spojený se záběrem z chlapecké šatny, kde puntičkářský divák může napočítat hned 30 penisů. Právě tato syrovost, která ve spojení s teenagerskou naivitou jako její nesourodá sestra válcuje celý seriál, ale není samoúčelná.

Muž mnoha řemesel a hluboké moudrosti, který víc jak sto let fascinuje české trampy a čundráky. Známe ho z fotografií, jak se přátelí s indiány, staví týpí a chýše v divočině, maluje jeho milované vlky a poukazuje na to, že i bílý člověk je někde uvnitř domorodec. Byl to ale také člověk politicky velmi schopný a s konexemi na nejvyšších místech dokázal ochranu přírody přivést do středu dění, když stál u zrodu mnoha národních parků a chráněných památek.

Lékaři bez hranic po osmi měsících obnovují záchranné a pátrací operace ve Středozemním moři, tentokrát na lodi Ocean Viking plující pod norskou vlajkou. Uprchlíci míří z Afriky do Evropy přes libyjská detenční centra, která ti, kdo je zažili či viděli, popisují jako peklo na zemi. „Centrální oblast Středozemního moře je navíc aktuálně nejsmrtelnější uprchlickou trasou na světě,“ dodává vedoucí komunikačního oddělení české kanceláře Lékařů bez hranic Tomáš Bendl.