Už 70 let uplynulo od chvíle, kdy si svět mohl trochu oddychnout, protože jeden z nejhrůznějších diktátorů lidských dějin, Josif Vissarinovič Stalin, se odebral na věčnost. V Československu mělo veřejné truchlení (a často soukromá radost) dvojí důvod. Musela to být zvláštní podívaná, když člověk s týdenním rozestupem otevřel opět noviny a celou první stranu opět obsadila obří hlava v černém rámečku. Inu, vůdce padl. V Moskvě a devět dní poté v Praze. Co se dalo čekat dál?