Panika mi začala zavírat další a další části silnic, po kterých jsem před ní běžně jezdila. Už jsem se nebála jen na dálnice a okruhy, problém mi dělalo dojet i několik kilometrů okolo domova. Třeba s dcerou na balet v rámci jedné městské čtvrti. Léky, které jsem dostala v nemocnici na uklidnění, mně spíš než pomáhaly, děsily, nevěděla jsem po nic, kde jsem, kdo jsem. Zkrátka začalo přituhovat.