Plod grepu má vysoký obsah vitaminů, hlavně vitaminu C. Nejvíce prospěšných látek se nachází v semenech. Extrakt ze semen grapefruitu se využívá jako tinktura pro vnitřní užití nebo rozpuštěný v olivovém oleji k potírání pokožky.

Tento rekord má, stejně jako mnoho jiných, vlastně dvě podoby. Poprvé zavlála naše vlajka na vrcholu nejvyšší hory světa v roce 1984. Donesli ji tam však dva Slováci Zoltán Demján a Jozef Psotka. Prvním Čechem na tomto místě se stal až Leopold Sulovský v květnu 1991.

„Včela se v přírodě orientuje podle barev a tvarů. Hypotéza, že se tedy lépe orientuje, když na svém úlu vidí nějaký barevný symbol, se z tohoto pohledu zdá být reálná. Zároveň si nemyslím, z praxe velkých včelařských chovů, které jsem navštívil, že by to pro chov přinášelo nějaké významné benefity,“ říká Richard Těhník z Českého svazu včelařů.

„V rozhovorech už si nestěžuju. Prožil jsem požehnané Velikonoce a i v osobním životě už jsem odměněn. Po prasklé aortě jsem byl tři roky života na dně, ale je to za námi. Už žiju dobrý život.“

Česko zažívá vlnu veder. Přitom fontány v centru města, které by mohly ochladit ulice, nefungují. Jde například o vodní dílo v Bubeníkových sadech, jehož budoucnost je stále nejistá. Sucho je i ve zrezivělé kašně u autobusového nádraží a bez vody teď zůstala také fontána u sochy Jana Kašpara na třídě Míru.

Se stavbou raně barokního zámku Lnáře začal vedle původní tvrze Aleš Vratislav, hrabě z Mitrovic v roce 1666. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. Zámek se nachází u hlavní silnice vedoucí z Plzně do Českých Budějovic. Není proto náhodou, že se ve Lnářích v květnu 1945 setkaly tři osvoboditelské armády: americká, rudá a armáda generála Vlasova. Na zámku byli ubytováni američtí vojáci a přespal zde i generál Vlasov.

Už deset let mají Pardubice v centru upravený park. Vzpomínáte ale ještě, co předcházelo jeho současné podobě?

Kilo hrachu podle starých receptů nahradí až tři a čtvrt kila masa. Hrách skvěle doplňují obilniny jako kroupy, jáhly, pohanka, rýže, brambory i zelenina.

Česká republika je houbařskou velmocí, každý třetí Čech vyráží na houby pravidelně. Oblíbená kratochvíle ale může být i nebezpečná, některé houby jsou totiž prudce jedovaté. Asi nejznámější, a snadno zaměnitelná, je muchomůrka zelená. Naší nejjedovatější houbou ale není.

Nerada o sobě mluví a nechce se označovat za úspěšnou. Máme si pár desítek let počkat, jak říká Evelína Voleská.