Císařské lázně patří k nejvýznamnějším historickým budovám Karlových Varů. Vznikly na konci 19. století jako reprezentativní lázeňský dům pro císaře Františka Josefa I. a další významné hosty. Projekt vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera byl dokončen v letech 1893 až 1895 a při slavnostním otevření 5. května 1895 se stal symbolem tehdejší evropské lázeňské kultury.

Plzeň je považována za centrum českého loutkářství a jedním z míst, kde se tato tradice stále živě připomíná, je Muzeum loutek na náměstí Republiky. Funguje už od roku 2009, je pobočkou Západočeského muzea v Plzni.

Pravidelné rozhlasové vysílání začalo na našem území v roce 1923. A jen o deset let mladší je nejdéle používaná rozhlasová znělka u nás. Ta provázela vysílání tehdejší stanice Praha 1 a v současnosti ji můžeme slyšet na vlnách Dvojky.

Unikátní floru a faunu, od bučin a rašelinišť přes skály a rybníky až po meandry říčky Smědé, zachycuje expozice Doteky severu Severočeského muzea v Liberci. Přírodu Jizerských hor a Frýdlantska přibližuje prostřednictvím diorám, která napodobují určitá místa v přírodě. Jedním ze zdejších fenoménů jsou Jizerskohorské bučiny zařazené na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a následují rašeliniště, fenomén vrcholové části Jizerských hor.

František Křižík by jedním z největších českých vynálezců. Nejznámější je asi jeho elektrická oblouková lampa se samočinnou regulací. Dále vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrickou tramvaj a mnoho dalších zařízení.

Připomeňte si bronzový recept roku 2025: Dvoubarevné tvarohové řezy. Jak vznikla šlehačka a jak ji dokonale vyšlehat? Ladislav Špaček poradí s krájením a konzumací knedlíků podle etikety a herečka Sabina Remundová se přizná, kolem čeho doma v kuchyni chodí s bázní.

Knedlíky jsou specificky české jídlo. Když cizinci ochutnávají knedlíky, tak jsou z toho trošku nervózní, protože nevědí, jak s nimi zacházet. Jak se mají správně jíst, jak je krájet a můžeme je v omáčce pěkně omatlat?

Možná vás překvapí, že v pořadu s názvem Cesta k uzdravení se budeme tentokrát věnovat paliativní péči. Ale právě paliativní péče ukazuje, že uzdravení nemusí přinášet jen zmizení nemoci, ale také klid, úlevu od bolesti, narovnání vztahů i možnost být doma. Nějaký čas byla v péči paliativního oddělení i Marta Skarlandtová.