Jarní úklid uspořádali provozovatelé festivalu Divadelní léto pod plzeňským nebem. Po šestnácti letech festival skončil, a tak vyklízel sklad. Rekvizity, části scénografií a kostýmů si mohli rozebrat zájemci na nové projekty.

Tento dlouhý velikonoční víkend můžete navštívit mnoho trhů, jarmarků, výstav a kulturních vystoupení na mnoha místech našeho kraje. Sezónu začíná také řada historických památek. Podívejte se na naše tipy a pozvánky.

Nejnovější opravenou památkou v ostravských Dolních Vítkovicích je bývalý výklopník a mlýnice uhlí. V kontextu ostatních staveb je to v podstatě mladice. Postavena byla až počátkem 50. let. Produkce Dolu Hlubina už nestačila zásobovat uhlím koksovnu Vítkovických železáren. Bylo tedy nutné uhlí přivážet odjinud, někde ho vyklopit a semlít na prach pro výrobu koksu. Tak to fungovalo až do druhé poloviny 90. let, kdy se provoz zastavil v celých Dolních Vítkovicích.

Když se řekne patolog, člověka až zamrazí. Ale v dnešní době jsou už patologové méně času na pitevně, více času tráví zkoumáním vzorků z živého pacienta. Patolog dnes už bývá i u operací.

K jarním svátkům patří mláďata, nyní se rodí o sto šest. Chovatelka Líba Lásková ze Zichova u Kolovče má jehňata i kůzlata.

Mluví nejen o Velikonocích, ale i o minulosti kaplana v armádě, o klučičích snech být archeologem nebo sportovcem, o zvláštním vztahu k Českému lesu a Krušným horám. Biskup Tomáš Holub v rozhovoru připomíná důležité obřady Velikonoc a fakt, že si "lidi zabili svého Boha".

Osm pověstí, které se vztahují k hoře Prácheň na Horažďovicku, zpracovali studenti tamní střední školy. Pověsti přepsali, namalovali k nim ilustrace, a dokonce k nim vytvořili i krátké animované sekvence. Dalším výstupem projektu je tištěná podoba pověstí.

Mnozí by si mohli myslet, že se jedná o chybu. Opak je pravdou. Divadelní spolek Komedyjanti je skutečně takto pojmenován. Spolek hraje převážně komedie.

30. října 1959 měla v Praze v divadélku Ve Smečkách premiéru hudební komedie Člověk z půdy. Na jevišti tehdy stáli Miroslav Horníček, Pavlína Filipovská nebo Waldemar Matuška.

Ještě zhruba před sto lety by povídání o umrlčích prknech bylo vzhledem ke končící zimě a příchodu jara velice aktuální. V dnešní době jde už jen o zajímavé prvky v krajině. Těmito prvky jsou takzvaná umrlčí prkna, která se dodnes, i když poskrovnu, nacházejí na Šumavě. Na tři z nich můžete narazit v Železné Rudě nedaleko Špičáku u kapličky sv. Antonína a sv. Barbory.