Vše začalo zdánlivou nehodou, kdy bylo během povodní nalezeno na břehu řeky Whanganui ve stejnojmenném městě na Novém Zélandu tělíčko utonulé čtyřleté dívenky Phoebe Veitchové. Její matka nejprve policistům tvrdila, že neví, kam se dcerka poděla, později přiznala, že během procházky v přístavišti došlo k neštěstí. Její tvrzení se však policistům nezdála věrohodná. Nakonec matka přiznala, že se její dcera stala obětí trestného činu a ona sama se strachuje o svůj život.

V tomto díle si posvítíme na záhadnou smrt čtyřicetiletého obchodníka Edwina Bartletta, jenž byl v časných ranních hodinách na Nový rok 1886 nalezen mrtev ve své posteli. V posledních týdnech se sice potýkal se závažnými zdravotními obtížemi, o silvestrovském večeru se ovšem zdálo, že se jeho stav, k úlevě všech přítomných, konečně zlepšil. Mnozí sousedé a známí měli za to, že na tomto pozitivním vývoji má lví podíl obětavá péče Edwinovy ženy, o jedenáct let mladší Adelaide, otec zesnulého byl však přesvědčen, že mladá žena klame tělem a za maskou věrné a svědomité pečovatelky se ukrývá chladnokrevná vražedkyně. Toto manželství ostatně nebylo zdaleka tak šťastné, jak by se na první pohled mohlo zdát....

V závěrečné části této trilogie si zrekapitulujeme všechny skutečné i domnělé zločiny Hermana Webstera Mudgetta alias Henryho Howarda Holmese, projdeme si závěry, k nimž po rozhovorech s ním dospěl známý kriminolog a zaměříme se rovněž na soudní proces.

V této druhé části trilogie věnované osobě Hermana Webstera Mudgetta alias Henryho Howarda Holmese navážeme na jeho vztah s Minnie Williamsovou, podíváme se letmo také na Světovou výstavu, která v té době v Chicagu probíhala (a jíž bych chtěla věnovat jeden bonusový díl, protože jde o skutečně přelomovou událost na níž byla představena celá řada zajímavých vynálezů) a dopodrobna si rozebereme okolnosti smrti Holmesova pobočníka Benjamina Pitezela a jeho tří dětí.

V 90. letech 19. století se nejen ve Spojených státech rozmohl nešvar pojišťovacích podvodů. Fingovaná úmrtí pojišťěnců, která vykutálení podvodníci inscenovali s použitím anonymních mrtvých těl získaných pokoutně z místních hřbitovů, se objevovala stále častěji, což dobře věděli také zaměstnanci filadelfské životní pojišťovny. Když se na jedné z jejích poboček objevil šarmantní muž jménem Holmes s oznámením, že si přichází vybrat pojistnou částku za podezřelé úmrtí svého přítele a společníka Benjamina Pitezela, začalo vedení Fidelity Mutual Life Insurance Company bít na poplach. Jak se ovšem záhy ukázalo, po muži, na jehož život byla pojistka sjednána, se skutečně slehla zem, stejně tak jako po jeho třech dětech. Jak odhalilo další vyšetřování, jednalo se o pouhou špičku ledovce vražedné kariéry muže, který vystupoval jako doktor Henry Howard Holmes...

Tato epizoda nás zavede do Argentiny, do první poloviny 19. století, kdy se tento nevšední životní příběh začal psát. Camila O’Gormanová se narodila do prominentní argentinské rodiny s bohatou historií částečně poznamenanou divokým životním stylem její babičky Marie Anny Périchon de Vandeuil. Byla to dívka bystrá, vzdělaná a vnímavá, jíž nebylo lhostejné, jakým směrem se země pod nadvládou diktátora Juana Manuela de Rosase ubírá. Svůj volný čas věnovala vzdělávání dětí i dospělých v rámci farnosti při Bazilice Panny Marie Pomocné v Buenos Aires, kde se také setkala se svým osudem v podobě mladého jezuity Ladislaa Gutiérreze. Nikdo nemohl předvídat, že příběh, který se začal mezi těmi dvěma psát, dojde tak nevýslovně tragického konce.

Tento kriminální případ nás zavede do osudného roku 1888, kdy se londýnská čtvrt Whitechapel ocitla v sevření děsivého vraha, který účtoval s tamními prostitutkami, tzv. Jacka Rozparovače. Vražda, k níž došlo téhož roku v přibližně 300 km vzdáleném Bradfordu, však byla neméně děsivá...

Když se 27. prosince nevrátil sedmiletý Johnny Gill domů, domnívali se jeho rodiče, že se jen někde zdržel s kamarády. Jenže hodiny plynuly a hoch se nevracel. Každé ráno Johnny doprovázel místního mlékáře Williama Berretta na jeho rozvážkách, toho dne se však rozloučili předčasně a ani dvaadvacetiletý muž neměl o chlapcově dalším pohybu žádné povědomí. Marné pátrání policie ukončil až děsivý nález, který učinil řeznický pomocník v zapadlé uličce nacházející se pouhých pár set metrů od domu Gillových.

V této epizodě si posvítíme na případ, který se odehrál ve městě Saco ve státě Maine, kde bylo v propustku pod ulicí Storer Street nalezeno ženské tělo přivázané k prknu. Zdálo se, že dotyčnou, která byla v tisku známá jako Mary Beanová, nikdo nepostrádá. Další vyšetřování ovšem odhalilo fatální kroky, které vedly k tragickému úmrtí mladé ženy.

Bylo 22. května roku 1870 a rodina Marshallových z malé vesničky Denham v britském hrabství Buckinghamshire se právě připravovala na velkou událost. Mladší sestra kováře Emmanuela Marshalla, který zde žil se svou početnou rodinou, se měla následujícího dne vdávat. Když jí však děvčátko ze sousedství přineslo svatební šaty, na vchodové dveře klepalo marně. Dům byl tichý a zdánlivě opuštěný. Jak se ukázalo vzápětí, někdo celou rodinu vyvraždil a vyšetřovatelé spekulovali, zda byla motivem prostá loupež nebo osobní msta. Zdánlivě dokonalá rodina totiž měla víc nepřátel, než by se na první pohled mohlo zdát...

V této epizodě zamíříme po delší době do Francie, kde 10. září roku 1879 nalezla náhodná svědkyně na rohu pařížských ulic de la Chapelle a de Pré Maudit balíček s krvavým masem. Jak se ukázalo později, šlo o lidské ostatky, jichž se někdo pokusil zbavit vhozením do kanalizační šachty. Poté, co policisté iniciovali rozsáhlé pátrání po dalších stopách, bylo oné noci nalezeno dalších pětasemdesát kusů lidského masa, které pachatel stáhl z kůže a pečlivě naporcoval. Z tohoto důvodu si také tento muž vysloužil přezdívku pařížský řezník.