Podivné zločiny

Středa 7. listopadu 1962 odpoledne. Na Staroměstském náměstí v Praze se mačkají davy lidí. Vládnoucí komunisté sem svolali slavnostní shromáždění ke 45. výročí bolševické revoluce v Rusku. Jde o klasickou veřejnou akci s dobrovolnou účastí, která je ale ve skutečnosti v podstatě povinná. Své zaměstnance do centra Prahy nahnaly stranické orgány státních a městských podniků, školy své studenty.

Čtvrtek 21. srpen 1969. První výročí invaze armád Varšavské smlouvy do Československa. Pár letních dnů, které národu vypálí bolestivý cejch. Lidé zaplní ulice měst, protestují proti okupaci i nastupující normalizaci. A umírají. Byly to dny, kdy vláda podrazila své občany. Definitivně. Dny, kdy Češi stříleli Čechy. Potrestán za to nebyl nikdo. Odškodněn už vůbec ne.

V říjnu 1943 vypuklo v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor povstání. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí. Vzbouřenci byli velmi dobře organizovaní a zlikvidovali dvanáct dozorců. Mezi nimi i Josefa Wolfa, rodáka z jižních Čech.

V první polovině 60. let minulého století se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct lidí. Převážně dospívajících či dětí. Lékaři a vědci dlouho nechápali, co se děje. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.

Pětatřicet let se v Československu platilo mincí s vyraženou klečící dívkou sázející lípu. Ačkoliv motiv sochařky Marie Uchytilové-Kučové v soutěži nezvítězil, tehdejší ministr financí komunistické vlády z něj byl tak nadšený, že ražbu prosadil. Aniž by tušil, že se za vším skrývá tichý protest autorky proti komunistické zlovůli. Do návrhu totiž vtiskla podobu politické vězeňkyně Bedřišky Synkové.

Za prototyp zrádce je u nás obecně považovaný Karel Čurda. Vyzradil úkryt svých kamarádů, parašutistů, kteří v květnu 1942 zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Existuje však jeden muž, který ho v mnohém dalece překonal.

Blízký východ byl ve druhé polovině 60. let minulého století ve varu. Izrael v roce 1967 v šestidenní válce ponížil koalici okolních arabských států. Zároveň však dobyl území s milionem palestinských uprchlíků. Američan Charles Jordan jim chtěl pomoci, byť byl židovského původu. Svůj plán měl přednést na půdě OSN. Nedostal příležitost. V Praze přišel za záhadných okolností o život.

Sobota 2. srpna 1952. V podhůří Orlických hor od čtyř hodin v noci pátrají jednotky Sboru národní bezpečnosti a vojska po pěti polských diverzantech. Údajně překročili státní hranici, jež se táhne asi pět kilometrů odsud. Vojáci a příslušníci SNB postupují podél údolí řeky Metuje přes planinu východně od vesnice Přibyslav a dál směrem k Václavicím.

Pondělí 24. června 1974. Noční strážný Technických služeb města Liberce je v půl třetí po půlnoci na obhlídce areálu závodu. Když trasu dokončí, nalezne pod bránou vrátnice zasunutý malý balíček z kartonu šedé barvy vložený do igelitového sáčku. Adresován je řediteli podniku.

Čtvrtek 8. června 1972. Ten den přepadne parta mladých lidí letadlo. Čin se stane předobrazem legendárního dílu Mimikry propagandistického seriálu 30 případů majora Zemana. "Nebyli jsme ve vzduchu ani pět minut a nestačil jsem ještě ani udat polohu, když jsem zaznamenal kolísání letadla a nezvyklý hluk a křik," popíše později pilot.