Poutník

Psal jsem o tom víckrát na různá místa. Teď jsem texty znovu prošel, trochu doplnil, pozměnil a načetl. A tady je taková čtvrthodinová "nalejvárna" o vývoji organizovaného zločinu v New Yorku od poloviny 19. století.   

Restaurování historických děl a staveb se dá studovat v Praze na Akademii výtvarných umění, ale také na jediné specializované fakultě v ČR v Litomyšli. Tohle jsem tam natočil pro pořad Zaostřeno Českého rozhlasu Plus.

Je to jen mírná nadsázka. Samozřejmě, nejvíc práce bylo potřeba v roce 1918 udělat a zorganizovat přímo v rodícím se novém státu, který si vybral název Československo. Ale stejně jako by jeho existence byla jen těžko představitelná bez diplomatického úsilí T. G. Masaryka a E. Beneše,  těžko by si získalo takovou prestiž, jakou mu získali a zaplatili krví i životy legionáři ve Francii, v Irálii a hlavně na Sibiři.  Byl mezi nimi můj pra-prastrýc Eduard Pohanka a i proto jsem jim věnoval  před časem pořad Historie Plus.  

"Američané jsou hrubí, nevychovaní, přehnaně ctižádostiví. Neznají legraci a nemají smysl pro humor. Jsou zahledění sami do sebe, nezajímají se o vnější svět. Ženy jsou nevzdělané, muži nechutní." Tohle napsala o Američanech už v roce 1832 anglická spisovatelka Fanny Trollopová, maminka slavnějšího romanopisce Anthonyho Trollopa. Její dílo Domácí zvyky Američanů se těšilo velkému zájmu hlavně v Evropě. Myslím, že by se i dneska na trhu uchytilo a prodávalo, potvrzuje předsudky, které spousta lidí z nějakého důvodu vůči Američanům chová. V roce 2008, po necelém půlroce pobytu v USA, jsem s Fanny Trollopovou nesouhlasil, napsal a odvysílal tuhle glosu. Stojím si za ní i dneska. 

Amerika po 11. září 2001 není stejná jako ta dřív. Tenhle dokument jsem natočil pro Český rozhlas na 10. výročí útoků, které přiměly USA zaútočit na Afghánistán a potom Irák. Od té doby uplynulo dalších skoro devět let, přesto si myslím, že zaznamenané výpovědi platí i dnes.     

Co udělá rozruch okolo koronaviru s cestovním ruchem? Kdoví. Tohle jsem natočil o tom, co s cestovním ruchem dělají Číňané a teď jsem upřímně zvědavý, jestli a jak se korovanirus a opatření, která ho provázejí, projeví na počtech čínských turistů směřujících do světa.   

Rusové nejsou právě proslulí chválou amerických institucí. Jistý ruský intelektuál se ale před časem doslova rozplýval chválou nad blahodárným působením Newyorské veřejné knihovny. Napsal o tom do listu Pravda. Newyorská knihovna podle jeho slov zpřístupnila nezměrné množství knih a vědomostí masám, davům, prostě lidu. I děti si mohou odnášet knihy ve veřejném vlastnictví do svých domovů. A zadarmo!

Chattanooga Choo Choo: nový podcast na Poutníku

"Jak dlouho to tak trvá autem z Washingtonu do New Yorku?" Zeptal jsem se před nástupem do Ameriky kameramana Míry Plocka z České televize, který tam byl přede mnou čtyři roky s Petrou Flanderkovou. Zamyslel se a prohlásil: "Od tří do do osmi hodin." Nejdřív jsem nechápal, ale pak mi došlo, že se to prostě nedá odhadnout. Délka cesty je opravdu nevyzpytatelná, závisí na provozu a denní době, odkud z Washingtonu vyjíždíte a samozřejmě do které části New Yorku směřujete.

Jestli Míra přeháněl, tak ne moc.  Netrvalo dlouho a pochopil jsem, že zdaleka nejrozumější způsob, jak z americké metropole do New Yorku cestovat, je vlakem. Mnoho lidí si myslí, že osobní vlaková doprava je v Americe až na příměstská spojení prakticky mrtvá a ono to opravdu ve většině Ameriky platí. Ale jsou výjimky, jako například takzvaný Severovýchodní koridor, systém tratí z Bostonu přes New York, Filadelfii a Baltimore do Washingtonu, DC. Polostátní železniční společnost Amtrak tam denně provozuje přes dva tisíce místních i dálkových spojení, je to jedno z mála míst, kde osobní železniční doprava vydělává.

Praktické je hlavně to, že nastoupíte například do expresu Acela na Union Station v centru Washingtonu a za dvě a půl hodiny jste na Pennsylvania Station přímo na Manhattanu můžete se na to spolehnout. V případě cesty autem nebo autobusem těžko odhadnete, jak dlouho to bude trvat. A lepší to není ani letadlem: na letiště musíte kvůli kontrolám dvě až tři hodiny předem a pak zas nevíte, jak dlouho Vám zabere cesta z letiště tam, kam potřebujete.

Severovýchodní koridor je tak takovou skoro poslední výspou Spojených států, kde i dálková doprava vlakem drží krok s auty a letadly. Je mi to to trochu líto, protože mám vlaky rád. Pořád věřím, že si jednou splním svůj sen a projedu Státy vlakem od východu na západ a od jihu na sever. A jako takovou nostalgickou připomínku dob, kdy vlaky kralovaly Americe, jsem ted dal na podcast Poutník reportáž o jednom z míst, které se do historie amerických železnic zapsalo víc jiné: městě Chattanooga a legendárním vlakům Chattanooga Choo Choo.

Conchita před Bílým domem ve Washingtonu protestovala bez přestání od roku 1981 - 2016. Bez ohledu na změny prezidentů a vlád, bez ohledu na počasí. Tohle jsem s ní natočil na začátku roku 2010, když ve Washingtonu panovala nezvykle tuhá zima.

V Cedar Rapids v americké Iowě je České národní muzeum. Otevřeli ho v devadesátých letech prezidenti Václav Havel a Bill Clinton. Pak ho v roce 2008 vyplavila rozvodněná řeka a poničila sbírky.  Uspořádali se sbírky na jeho obnovu a přestěhování na jiné méně exponované místo dál od řeky. Doufám, že k povědomí o jeho problémech přispěla i tahle moje reportáž z června 2008.