Newseum ve Washingtonu patřilo k mým nejoblíbenějším institucím. Je soukromé, nebylo tedy na rozdíl třeba od Národní galerie naproti na druhé straně Pennsylvania Avenue zadarmo. A to mu asi bylo osudným. Prodělávalo a zavřelo na Silvestra 2019. Škoda.

Když chce cizí filmař přenést děj snímku do Prahy, v 9 případech z 10 nabídne záběr Hradčan s Karlovým mostem. V případě Paříže předvede divákovi záběr s Eiffelovkou, a když chce ukázat, že hrdina přijíždí do San Francisca, nechá ho nejspíš projet po visutém mostě přes úžinu Golden Gate: Zlatá brána. Tuhle reportáž jsem o něm natočil pro Zápisník zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu.

ČSÚ: "legálních" cizinců je v Česku už skoro 600 tisíc (595 881). Jen před dvěma lety to bylo skoro o sto tisíc míň. To je nárůst skoro o pětinu během dvou let! Tady je reportáž, kterou jsem o cizincích točil skoro přesně před dvěma lety. Teď jich je tedy skoro o 20 procent víc, takové jsou předběžné údaje ČSÚ k 31. 12. 2019.

Po pravdě řečeno je ten titulek tak trochu zavádějící. Přísně vzato začíná Big Sur oficiálně až v městečku Carmel a to je z Monterey asi 5 mil přes kopec po silnici číslo jedna. A jestli je s nějakým místem v téhle části Kalifornie spisovatel John Steinbeck spojovaný, je to právě Monterey a jeho rodné město Salinas, ne až tak Big Sur. Stejně ale kdykoli jsem těmi místy projížděl, vzpomněl jsem si na Steinbeckovy knížky, které se k Monterey a Salinas pojí a mám to s tím pobřežím Big Sur tak nějak spojené.

Američané byli v roce 1968 v Československu jen pasivními a ne vždy dobře informovanými pozorovateli. Oficiální ruská propaganda, podle které bylo "Pražské jaro" spiknutím CIA a jiných západních tajných služeb je samozřejmě naprostý nesmysl. Pozice Spojených států tváří v tvář československému vývoji v roce 1968 byla do značné míry podobna té v roce 1948, možná byla ještě slabší. Československo bylo už pevně usazené v sovětském satelitním bloku a USA měly v té době víc než dost vlastních starostí. Navíc i reformní křídlo KSČ nemělo sebemenší úmysl rychle a razantně zlepšit vztahy se Západem a tím si aspoň trochu pojistit svou pozici. Nicméně tehdejší Americký velvyslanec v Československu Jacob Beam projevil přece jen větší prozíravost než jeho předchůdce Laurence Steinhardt v roce 1948. Tohle jsem o tom natočil pro Český rozhlas. 

Nekonečná silnice, která se táhne od obzoru po obzor. Silné auto, které vás doveze, kam chcete, kdy chcete. To jsou dva z tradičních symbolů Ameriky. Tenhle rozhlasový dokument jsem o tom natočil ve Washingtonu, Detroitu, Pensylvánii i Kalifornii. 

„Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku,“ postěžoval si český místodržící František Thun von Hohenstein v roce 1893. Thunovo postesknutí stručně vyjadřuje dvojaký postoj českého národa k domácí aristokracii. Tenhle pořad jsem natočil pro Český rozhlas Plus a měl docela ohlas. 

Tady je další pořad o Američanech a jejich vztahu ke střelným zbraním. Natočil jsem ho v roce 2013, ale stojím si za ním. To, co v něm zaznívá, pořád platí. 

Proč jsou zbraně pořád neodmyslitelnou součástí americké kultury? Dá se puška nebo pistole opravdu pořídit tak snadno, jak tvrdí bojovníci za jejich přísnější regulaci? A proč zaručuje i v 21. století ústava právo každého Američana zbraně nosit? Točil jsem o tom hodněkrát. Tohle jsem poslala do vysílání v roce 2010.

Vzpomínka na návštěvu domu Ernesta Hemingwaye na Key Westu. Byl jsem tam víckrát, tahle reportáž pro Zápisník zahraničních zpravodajů Českého rozhlas je z roku 2008.