V tomto díle se pouštíme do diskuze o fatalismus, determinismu, tomu, čemu říkáme "náhoda", a svobodné vůli. Existuje něco jako svobodná vůle? To je základní filozofická i vědecká otázka, která může mít dopad na výklad světa, a tím pádem souvisí i s praktickými aspekty našich životů.

Zdroje, které stojí za zmínění: kniha - Jakub Fatalista (D Diderot), episoda Making sense podcast od S Harris.

Tento díl je volné pokračování předchozí epizody o válečných sporech (#24). Dnes jsme pojali téma odlišně a zaměřili jsme se hlavně na podstatu toho, proč mezi sebou lidé válčí, a jak vlastně válečné spory prapůvodně vznikaly. Jsou v nás válečné pudy zakódované nebo jde o chování formované po neolitické revoluci, tedy začátku zemědělství cca 10 000 let Př.n.l.? Navíc přikládáme článek o archeologických výzkumech, kde můžete najít jakousi evidenci k tomuto tématu.

V tomto díle se zabýváme těžko uchopitelnou otázkou, zda by válečný konflikt mohl v určitém smysl pomoci západní společnosti přehodnotit hodnoty a naladění konzumní společnosti. Toto téma nemá jednoduché řešení, a tak jsme aspoň za sebe svedli myšlenkovou bitvu a snad i danou problematiku částečně rozklíčovali.

Tento díl je zaměřen na umělou inteligenci a algoritmy, které ovládají fungování sociálních sítí. Je to tedy téma, které prolíná již několik našich dílů, a proto jsme se rozhodli věnovat algoritmům zvláštní pozornost. Umělá inteligence se stává běžnou součástí mnoha technologií a tento trend bude s přibývající automatizací pouze sílit. Co můžeme čekat v následujících letech?  A jaká je obrana před tím si uchránit zdravý rozum a nadhled? Řešení není jednoduché, ale i tak se snažíme přijít s určitou vizí do budoucna.

Dnešní díl je velmi osobní jak pro Tomáše, tak Kryštofa. Oba popisují své zkušenosti s marihuanou, jak pro ně vše začalo a jaký dopad hulení mělo na jejich životy. Stěžejní otázka je, jak a proč přestat, a také jakým způsobem vyplnit zaniklé místo v životě. Vše ale nehodnotí jen negativně a snaží se najít i pozitivní příklady na této kratochvíli.

V tomto díle se zaměřujeme na nedávnou přetahovanou o akcie firmy GameStop (GME). Celou akci údajně odstartovala Reddit skupina, která začala "sázet" proti propadajícím se akciím společnosti. Obdobné spekulace jsou k vidění na trhu s krypto měnami. Jak velkou roli hraje v tomto ohledu šíření informací na internetu a jaký dopad může mít událost na budoucí fungování finančních trhů?

Ke konci dílu se kruh svým způsobem uzavírá, když zmiňujeme film the Big Short, který popisuje finanční krizi 2007/2008. Ukazuje se totiž, že hlavní postava - investor Michael Burry byl zapojený i do aktuálního kolotoče akcií firmy GameStop.

V tomto díle navazujeme na předešlý díl o vědeckém prostředí. Tomáš prezentuje zvláštní příklad vědecké práce, která upadla v zapomění. Jedná se o hypotézu Breta Weinsteina, kde na základě evoluční teorii poukazuje na problém při šlechtění myší, používaných na výzkum a testování léků, u kterých se díky přirozené selekci změnila část chromozomu (= telomeres). Z vetší části v tomto díle čerpáme z podcastu the Portal (19. díl). Bret Weinstein byl nedávno také u Joe Rogana. Celá kauza je zahalena nejasnostmi a je prezentována ve světle DISCU = distributed idea suppresion complex, tedy systémového umlčování myšlenek, které se nehodí. V příběhu navíc figuruje Carol Greider, vědkyně, která v roce 2009 obdržela Nobelovu cenu právě za studium telomeres.

Stručné vysvětlení teoretické části příběhu zde.

The reserve-capacity hypothesis: evolutionary origins and modern implications of the trade-off between tumor-suppression and tissue-repair

V tomto díle jsou role i téma jasně dané. Tomáš prezentuje své poznatky z pozice, kde částečně vidí do fungování vědeckého světa. Ten může být veřejností vnímán jinak, než jaká je realita, která je důležitá pro interpretaci vědeckých výsledků a publikací. Na závěr probereme několik náznaků, které ukazují na nezdravost vědeckého světa, a které  poslouží jako příprava na následující díl vymezený konkrétním příkladem z teorie, kterou Eric Weinstein nazval DISC (= Distributed Idea Suppression Complex).

Nedávný protest a následné vtrhnutí do amerického kongresu sympatizanty hnutí Qanon potažmo zapříčinilo ban D. Trampa na sociálních sítích. Na základě této události se pouštíme do úvah spojených s budoucím fungováním a regulováním sociálních sítí. Ty jsou naším oblíbeným tématem, ke kterému se naše konverzace často stáčí a v dnešním příběhu hrají klíčovou roli. Jaký je závěr? Měly by zde být přísnější regulace obsahu na Facebooku nebo Twitteru, a kdo tyto pravidla vytvoří?

V tomto díle se bavíme o tom, proč ne vždy musí být životní rovnováha to, co hledáte. Také přemýšlíme nad tím, proč je úspěch nebo výjimečnost většinou spojená s extrémním (nevšedním) chováním, které je často ostatními nepochopeno, a nebo jen stěží přijímáno.