Miluji knihy a jsem vášnivá čtenářka. Bylo období, kdy jsem knihy i vášnivě kupovala, ale police se plnily a peníze byly potřeba často někde jinde, takže knihu si vypůjčit, je teď ta nejlepší varianta.

Moje babička, a jak jsem časem zjistila, nejen ta moje, pronášela často takovou navyklou kritickou připomínku týkající se nějaké novinky, stylu života nebo chování mladých lidí. Zněla stále stejně: To za našich mladých let nebylo.

Mám novou matraci. Už zase, měl bych dodat. Na té minulé nebylo nic špatného, naopak. Byla zkonstruována na základě posledních poznatků vědy a vyrobena z nejrafinovanějších materiálů. Jednu vadu ale ten zázrak přece měl – špatně se na něm spalo.

Jako každý malý kluk jsem snil o svém budoucím povolání. Zatímco u mých spolužáků vítězili popeláři nebo řidiči náklaďáků, pro mě měli atraktivitu výpravčí vlaků chodící po peróně s píšťalkou a plácačkou nebo pokladní v trolejbusu, který seděl za cinkající plechovou kasou a během jízdy balil desetníky do papírových ruliček.

Moje babička Justýna se vždycky s chutí zasmála, když jsem domů dorazila s nějakým super módním kouskem oblečení. Pak mě poučila, že něco podobného se nosívalo už za jejích mladých let.

Tak se nám všem, co máme přístup k internetu, otevírá možnost rozšířené reality. Tedy těm nám, kterým nestačí vyjet si na kole s partou fyzicky přítomných kamarádů, ale rozšíříme ji i o ty z nás, kteří jsou momentálně v Mexiku či Austrálii.

Kdysi jsem toužila stát se prodavačkou. Nadchla jsem se na letní brigádě v obchodě s bižuterií. No, protože jsem v minulém životě byla patrně straka, moc se mi prodej cingrlátek líbil.

Na koni jsem seděl jenom jednou v životě. Bylo mi osm, v Lipně nad Vltavou byl dětský den a jednou z atrakcí bylo svezení se na koni.

Faux pas znamená ve francouzštině špatný krok. Ale nemá to s chůzí nic společného, používáme (aspoň u nás) tento výraz pro velmi trapnou situaci.

Odmalička nemám ráda slepice a ani nevím proč. Snad proto, jak naklánějí hlavu na stranu a člověka si tak zvláštně prohlížejí. Až máte chuť říct: „Co koukáš? To nemáš nic jiného na práci?“