S podzimem začíná sezona nákupu knih, která vrcholí – jak jinak – vánočními svátky. Kniha pod stromeček je českou tradicí stejně jako stromeček samotný nebo kapr na stole. Knížek si u nás prostě vážíme.

Vždycky mě okouzlovaly princezny. Žádná správná pohádka se bez princezny neobejde. Byly krásné, hodné, marnivé, neposlušné, hloupé i chytré, nosily krásné šaty a na hlavě měly třpytivé korunky.

Vánoce jsou samozřejmě fajn, ale předvánoční čas jsem snášel celý život špatně. Lítání po obchodech s vánočními odrhovačkami v uších, tlačenice u pokladen, ke kterým se poslední léta přidaly také přetížené padající e-shopy, to všechno dohromady mi připadalo jako skvělý recept na bolení hlavy.

Na stránkách knížky Jak nepromarnit život se v pestré kombinaci potkali zástupci různých profesí. Takže vedle uznávaného vědce Libora Grubhoffera na otázky odpovídá úspěšná divadelní herečka Věra Hlaváčková, s progresivním architektem Jaromírem Kročákem se v odpovědích na položené dotazy střídá bývalý vojenský pilot Miloslav Martenek, který létal ještě v důchodovém věku.

Nedávno jsem poslouchal na této stanici kuchaře Petra Stupku, jak vzpomínal na legendární zmrzlinu v Kamenném Újezdu. Byla opravdu vynikající a my kluci z českobudějovické Havlíčkovy kolonie jsme na ni i přes přísný zákaz rodičů jezdili na kolech.

Jak se blíží Vánoce, zvyšuje se i potřeba člověka konat nějaké to dobro. Třeba vás bude zajímat pár tipů, jak se s touto potřebou vyrovnávám já.

V poslední době mám nějakou mrzutou náladu. Přesto, že je tu advent, tedy doba ztišení a pokory, na kterou se pokaždé těším. Místo toho pořád někdo někde řve, sprostě nadává svému okolí a zvlášť agresivní exempláře se i perou.

Když se řekne „maturitní ples“, každý si představí mladé lidi, nákladné róby, zářící lustry, špalíry vyfešákovaných pedagogů a zástupy dojatých rodičů.

Období adventu je pro někoho krásným časem čekání a příprav na Štědrý den a pro jiného časem hektického šílení. Mám ráda rituály spojené s adventní nedělí.

Je první středa v měsíci, poledne. A už to začíná. Kvílení, skučení sirény. A plechový hlas: zkouška sirén, zkouška sirén. Měsíc co měsíc, rok co rok.