Hrůzně znějícím přízviskem „krvavá hraběnka“ počastovaly české a slovenské dějiny hned několik šlechtičen. Nejméně známá – a nejspíše nejnevinnější – je ta moravská. Její jméno zní Amálie z Bubna-Litice. Podle pověsti prý dodnes straší v brněnském podzemí.

Byla noc z 11. na 12. června 1937. Před popravčí četu, které velel jeho někdejší bojový druh Vasilij Bljucher, nastoupil maršál Sovětského svazu Michail Tuchačevskij. Zazněla salva. Sovětský diktátor Josif Stalin se právě zbavil svého nejschopnějšího vojenského velitele, kterého na smrt nenáviděl. Přispěla k tomu dezinformace připravená Reinhardem Heydrichem. A dodnes se diskutuje o roli Edvarda Beneše.

V polovině roku 1917 byla ve Vídni odsouzena v nepřítomnosti k trestu smrti tajemná moravská Mata Hari, žena jménem Hedvika Navrátilová alias Gabriela Deslys, označovaná za zpěvačku bez hlasu a průměrnou tanečnici, také ale za milenku portugalského krále a agentku francouzské tajné služby. Její osud v sobě dodnes skrývá nejeden otazník.

V Rakovníku se dodnes připomíná pověst o muži jménem Jiří Sklenář, jenž prý žil v tomto městě v 15. a 16. století a vypadal jako smrt. Obrovský kostlivec potažený žlutou, průsvitnou kůží, vyschlou jako pergamen. Lidé mu přezdívali Rakovnická smrt a měli ho za fexta, protože prý nebyl nikdo, kdo by si ho pamatoval jako mladého.

Kdybychom hledali největší traumata v dějinách českého státu, jistě se na předních místech ocitne porážka stavovských vojsk na Bílé hoře v neděli 8. listopadu 1620 a následná poprava 27 českých pánů v pondělí 21. června 1621. Obě události se staly i součástí novodobé mytologie českého národa, což zvlášť silně platí o zmiňované popravě.

Jen málokterého krále připomíná současná kultura častěji. Film Jan Žižka, počítačová hra Kingdom Come Deliverance i televizní Jan Hus, ty všechny propojuje figura jednoho krále – nešťastného a rozporuplného Václava IV.

Znáte knihu Josefa Váchala Krvavý román? Objevuje se v ní postava šíleného psychiatra doktora Řimsy, který má sanatorium pro léčbu alkoholismu. K vylíčení charakteru svého svérázného hrdiny využil Váchal jako předobraz skutečného člověka, svého přítele doktora Jana Šimsu. Mimořádnou osobnost přelomu 19. a 20. století, která je dodnes citována jak v dějinách české psychiatrie, tak i okultismu a mystiky.

V roce 1936 se do obce Jankovice v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji přistěhoval pozoruhodný muž jménem Josef Župka. Byl to hrobník, ale také písmák a autor unikátní jankovické kroniky, v níž zachytil mimo jiné vzpomínku na jedno tajemné setkání. V 50. letech minulého století se prý potkal s potomkem muže, jenž byl svědkem ukrytí legendárního cisterciáckého pokladu.

Před 130 lety se v takzvaném Ticháčkově lese nedaleko obce Suchý Důl na úpatí Broumovských stěn začala tehdy čtrnáctileté Kristině Ringlové zjevovat údajně Panna Maria. Po deseti letech pak přišla dodnes nevyjasněná vražda.

Sport představoval od poloviny 30. let minulého století klíčové bojiště, na němž se odehrával zápas mezi demokracií a fašismem. A těžký překážkový dostih v Pardubicích byl přesně tím správným kolbištěm, kde mohl nacistický režim svou domnělou germánskou nadřazenost demonstrovat. Několik let se to dařilo. V roce 1937 se však postavila na start závodu odvážná česká komtesa v sedle drobné klisny.