K jedné z nejbizarnějších tragédií v dějinách českého vězeňství došlo 17. května 1979 v tehdejším nápravně výchovném ústavu Bytíz na Příbramsku. Odsouzený Petr Lattenberg zde spáchal sebevraždu odpálením trhaviny důlní svítilnou. O život přišel i jeden strážný. Důvodem bylo neopětované Lattenbergovo milostné vzplanutí.

V české historii snad není zločin, který by byl opředen větším mystériem, než je vražda teprve šestnáctiletého Václava III. v Olomouci. Poslední mužský potomek přemyslovského rodu vydechl naposledy poté, co mu v šeru síně kapitulního děkanství zasadil dodnes nezjištěný pachatel tři bodné rány. Vrah jednal s největší pravděpodobností na objednávku, okolnosti vraždy však zůstávají dodnes tajemstvím.

Zřejmě nejslavnější vlaková loupež v dějinách se odehrála 8. srpna 1963 na trati mezi Glasgowem a Londýnem. Šestnáctičlenný gang lupičů přepadl královský poštovní vlak a ukradl 2,6 milionu liber uložených ve 128 pytlích o celkové hmotnosti 2,5 tuny. V případu figurovala i některá slavná jména.

Byla hluboká noc, ale 57letá Alžběta Beranová se náhle probudila s nepříjemným pocitem, že v místnosti je někdo cizí. Vzápětí strnula. Před ní stál skutečně muž, ale její manžel to nebyl. Mrázek, hlesla spíš mimoděčně. Potom zahlédla sekeru.

Stali se možná nejslavnějším tragickým mileneckým párem po Romeovi a Julii. Američtí gangsteři Clyde Barrow a Bonnie Parkerová, proslulí jako Bonnie & Clyde, však nebyli romantickými hrdiny. Než skončili svůj život rozstříleni v autě, padlo jim za oběť více než 15 lidí. Kromě policistů a přepadených šlo někdy i o zcela náhodné kolemjdoucí.

Jednou z největších a dodnes nevyřešených záhad spojených s pražským povstáním v květnu 1945 je událost, k níž došlo hned v první den povstání, tedy 5. května v podvečerních hodinách. V tu dobu bylo pravděpodobně v areálu dejvických kasáren zvaných Kadetka povražděno asi devatenáct až dvacet obránců Dejvického nádraží. Jejich těla se však nikdy nenašla.

Na dvou různých světadílech, ve dvou odlišných politickým režimech řádili ve dvou slavných velkoměstech ve stejný čas dva mladíci, jeden patnáctiletý, druhý o deset let starší. Z obou se ve stejnou dobu stali obávaní sérioví vrazi, lupiči a násilníci. Taková zvláštní shoda náhod nastala v roce 1985.

Začínalo léto roku 1462. Nedaleko Târgoviște, hlavního města Valašského knížectví, tábořila osmanská armáda a chystala se ho oblehnout. V noci 17. června však Turky vzbudilo troubení rohů. Když se vyhrnuli ze stanů, s úděsem zjistili, že se na ně řítí tisíce planoucích pochodní. Valašský kníže Vlad III., řečený Napichovač, právě zahájil protiútok.

Na sklonku února roku 1967 došlo na Jesenicku k bestiální vraždě, která představovala - až do útoku Olgy Hepnarové v roce 1973 – největší masovou vraždu spáchanou jedním pachatelem v poválečném Československu. Vrah Josef Svoboda během jediné noci ubil sekerou sedm lidí, a sám spáchal sebevraždu. Otřesný zločin však později překryly události roku 1968 a, na rozdíl od činu Olgy Hepnarové, byl téměř zapomenut.

„Spatřil jsem, bratři, ve snu stovky bílých jezdců. Vojáky provázeli zrádci – indiánští zvědové. Bělochů bylo mnoho. Nespočetně. Ale uviděl jsem, bratři – všichni, všichni do jednoho v boji s námi zahynuli…,“ popsal 11 dní před bitvou u Little Bighornu své vidění legendární duchovní vůdce dakotských kmenů Sedící býk.