Byl to případ, který otřásl nejdříve místní komunitou, následně celou Británií a nakonec i světem. Dceru zesnulého majitele cestovní společnosti Whittle Coach, sedmnáctiletou Lesley Whittleovou, unesl někdo 14. ledna 1975 přímo z jejího pokoje. Její tělo bylo nalezeno o necelé dva měsíce později v kanále. Svázané, nahé a mrtvé.

Dne 30. května roku 1431 vzplanula na malém náměstí Vieux Marché (Starý trh) ve francouzském Rouenu hranice. Stála na ní Jana z Arku, teprve devatenáctiletá dívka, která krátce předtím změnila dějiny Francie. Před městskými hradbami bezmocně skřípali zuby dva francouzští šlechtici, jež se ji dlouho snažili zachránit. Ještě neřekli poslední slovo.

Snad žádný mnišský řád není spojen s tolika legendami jako templáři. Tito „Chudí rytíři Kristovi a Šalomounova chrámu“, jak se oficiálně jmenovali, představovali nejmocnější, nejbohatší a nejzáhadnější vojenskou organizaci středověku. Své jméno odvozovali od Šalomounova chrámu v Jeruzalémě, na jehož místě vybudovali své původní sídlo. Jejich řád hýbal dějinami mnoha států. Chtěl ale ovlivnit i volbu českého krále?

Měla to být velkolepá demonstrace sovětské jaderné síly. Změnila se v nejhorší katastrofu jaderného věku. V Sovětském svazu se o ní povinně mlčelo až do dubna 1989. Do dějin vstoupila jako tzv. Nedělinova katastrofa.

Je teplý letní den 23. srpna 1305. Ulicemi kolem smithfieldského tržiště v Londýně běží pár koní. Za sebou vleče kůl, k němuž je za nohy přivázán nahý muž. Koně ho táhnou tři až šest kilometrů londýnskými ulicemi. Když ho konečně dosmýkají k popravišti, zavalí přihlížející dav nahého odsouzence odpadky a exkrementy. Začíná poprava skotského rebela Williama Wallace.

Koncem ledna 1692 poctila skotský klan MacDonaldů, žijící v údolí v Glencoe na západní straně Skotské vysočiny, zvláštní návštěva: asi 120 vojáků pěšího regimentu hraběte z Argyllu. Skotové je ubytovali podle zásad své pohostinnosti. Časně ráno 13. února 1692 však rozpoutali vojáci v celém údolí nemilosrdný masakr.

Psalo se datum 7. listopadu 1938, když se německým velvyslanectvím v Paříži rozlehly výstřely z pistole. Německý legační sekretář Ernst vom Rath se zhroutil k zemi, zasažený dvakrát do břicha. O dva dny později zemřel. Pachatelem atentátu byl sedmnáctiletý polsko-německý Žid Herschel Feibel Grynszpan. Aniž to tušil, právě spáchal čin, který poslouží nacistům k rozpoutání rozsáhlého protižidovského pogromu.

Psalo se úterý 12. září 1899. Bylo něco po osmé ráno. Dveře soudní síně v Kutné Hoře se otevřely a dovnitř bylo vpuštěno asi třicet novinářů, svědci a asi dvacet diváků. Soudnímu senátu předsedal prezident krajského soudu, dvorní rada Josef Ježek. Na lavici obžalovaných usedl Leopold Hilsner – nezaměstnaný třiadvacetiletý Žid, podezřelý z rituální vraždy Anežky Hrůzové.

První vzdušné souboje v předvečer druhé světové války se neodehrály nad Velkou Británií ani nad Polskem. Jejich dějištěm se stalo slovenské nebe.

„Přijetí kandidatury znamenalo pro mne opravdu oběť a stálo mne to těžký duševní boj, protože všechny moje osobní zájmy se tomu vzpínaly,“ napsal Emil Hácha poté, co se dozvěděl, že se s ním počítá jako s nejvážnějším kandidátem na prezidentský úřad takzvané druhé republiky. Navzdory mnoha vnitřním pochybám se rozhodl tuto roli přijmout. Prezidentem se stal 30. listopadu 1938.