Kdo jako první dobyl severní pól? Přestože kdysi byl tento primát přiznán Robertu Edwinovi Pearymu, který měl dorazit k pólu 6. dubna 1909, v této otázce zřejmě nikdy nebude zcela jasno. Jisté je jedno – soupeření o toto prvenství znamenalo také definitivní konec přátelství dvou mužů, Pearyho a Fredericka Alberta Cooka. Na pól nedošel nejspíš ani jeden z nich.

V souvislosti s okupací zbytků Československa fašistickými vojsky v březnu 1939 se často zmiňuje pouze boj o Czajankova kasárna ze 14. března 1939 večer. Téměř úplně stranou pozornosti však zůstávají jednotky Stráže obrany státu a dalších československých armádních útvarů, které v téže době působily na Podkarpatské Rusi. Několik dnů sváděly tvrdé ústupové boje s přesilou maďarského vojska.

Při vzepjaté davové vášni stačí někdy maličkost, aby události přerostly v tragédii. Kadaňský masakr z 4. března 1919 začal potyčkou o to, zda na místní radnici bude viset prapor československý, nebo německý. Skončil kulometnou dávkou, jež si vyžádala 25 lidských životů. Ten den se střílelo i v dalších městech, v Kadani ale byly následky jednoznačně nejhorší.

Severočeský Faust, Ďáblův doktor, Faust Jizerských hor či Černokněžník ze Šumburku – taková přízviska se pojí se skutečnou historickou postavou Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela, proslaveného jako „doktor Kytl“. Mystérium obestírající jeho život ještě posiluje objev tajemné knihy.

Přesně čtvrt století uplyne 23. února od nejděsivější sněhové katastrofy v rakouských Alpách za posledních padesát let. Tyrolskou oblast se dvěma horskými středisky zavalily dvě obří laviny, které za sebou zanechaly 38 mrtvých. A třebaže Rakousko od té doby výrazně zvýšilo bezpečnostní opatření, riziko, že se podobné neštěstí bude opakovat, hrozí dál.

Ke slavné vzpouře na lodi Bounty došlo už před 235 lety, přesto je tento příběh dodnes živý a spolu s ním žije i jeho legenda. Skutečnou příčinou celé události byl pravděpodobně střet dvou silných, ale úplně rozdílných osobností, neschopných pochopit jedna druhou. Možná proto bude vždy přitahovat pozornost romanopisců, filmařů i všech lidí, kteří mají rádi silné příběhy.

Celý svět sledoval na přelomu 19. a 20. století vzrušující závod o to, kdo první pokoří jižní pól. Čtrnáctého prosince 1911 to dokázal Nor Roald Amundsen. V jeho stínu však zůstala jiná výprava, kterou o dva roky dříve podnikl Ir Ernest Henry Shackleton. Při této historicky první cestě k jižnímu pólu se 9. ledna roku 1909 dostali čtyři muži až na vzdálenost 180 kilometrů od pólu.

Srážka dvou lodí v kanadském přístavu Halifax 6. prosince 1917 vedla k výbuchu, který dodnes zůstává největším nejaderným výbuchem v historii. Hrdinou se stal dispečer, který navzdory riziku zůstal na svém místě a do poslední chvíle varoval vlaky.

Ve středu 13. března roku 1929 došlo prý v Blanické ulici číslo 8 na pražských Královských Vinohradech při spiritistické seanci k pozoruhodné sérii strašidelných jevů. O seanci se dochovaly zprávy anonymního autora v pražském Poledním večerním listu, podle nichž měli její účastníci pohněvat ducha faraona Tutanchamona.

V dubnu roku 1972 podepsal někdejší Sovětský svaz spolu s 22 dalšími zeměmi včetně Británie a USA v Ženevě mezinárodní smlouvu o zákazu biologických zbraní. V té době ale nikdo netušil, že největší komunistická říše při podpisu dohody blafuje. V tajných laboratořích ve Sverdlovsku (dnešním Jekatěrinburgu) totiž už téměř 20 let vyvíjela spory bakterie, vyvolávající smrtelnou nemoc, známou jako sněť slezinná neboli antrax.