Psalo se datum 7. listopadu 1938, když se německým velvyslanectvím v Paříži rozlehly výstřely z pistole. Německý legační sekretář Ernst vom Rath se zhroutil k zemi, zasažený dvakrát do břicha. O dva dny později zemřel. Pachatelem atentátu byl sedmnáctiletý polsko-německý Žid Herschel Feibel Grynszpan. Aniž to tušil, právě spáchal čin, který poslouží nacistům k rozpoutání rozsáhlého protižidovského pogromu.

Psalo se úterý 12. září 1899. Bylo něco po osmé ráno. Dveře soudní síně v Kutné Hoře se otevřely a dovnitř bylo vpuštěno asi třicet novinářů, svědci a asi dvacet diváků. Soudnímu senátu předsedal prezident krajského soudu, dvorní rada Josef Ježek. Na lavici obžalovaných usedl Leopold Hilsner – nezaměstnaný třiadvacetiletý Žid, podezřelý z rituální vraždy Anežky Hrůzové.

První vzdušné souboje v předvečer druhé světové války se neodehrály nad Velkou Británií ani nad Polskem. Jejich dějištěm se stalo slovenské nebe.

„Přijetí kandidatury znamenalo pro mne opravdu oběť a stálo mne to těžký duševní boj, protože všechny moje osobní zájmy se tomu vzpínaly,“ napsal Emil Hácha poté, co se dozvěděl, že se s ním počítá jako s nejvážnějším kandidátem na prezidentský úřad takzvané druhé republiky. Navzdory mnoha vnitřním pochybám se rozhodl tuto roli přijmout. Prezidentem se stal 30. listopadu 1938.

Takřečený Albert Johnson, jehož skutečné jméno zůstalo neznámé, byl nebezpečný blázen, současně ale i neuvěřitelně houževnatý muž schopný přežít i nemožné. Před sto lety svedl vyčerpávající závod s legendární Královskou kanadskou jízdní policií, jíž dokázal v arktickém mrazu unikat po šest týdnů a urazit na 240 kilometrů. Přežil i to, když policisté vyhodili do vzduchu chýši, ze které právě střílel. Nesmrtelný ale nebyl.

Lidové báchorky vyprávějí o bludičkách, zelených světýlkách tančících v mlze a lákajících noční flamendry do záhuby. V roce 1960 však záhadné a dodnes nevysvětlené zelené světlo poslalo do zkázy dva vlaky. A více než stovku lidí v nich.

K jezeru Rúp Kund, které se nachází ve výšce pět tisíc metrů nad mořem v indické části Himálaje, patří jedna z nejstrašidelnějších záhad moderní archeologie. V jeho okolí leží až 800 lidských koster, jejichž původ je dodnes nejasný. Nejdříve se mělo za to, že jde o pozůstatky japonských vojáků, později byly kostry přisuzovány pradávným obchodníkům na Hedvábné stezce, nebo poutníkům. Ale možná je odpověď úplně jiná.

V březnu roku 1509 byl za českého krále korunován ani ne tříletý Ludvík Jagellonský, druhorozený potomek a první syn Vladislava II. Už o rok dříve se stal králem uherským. Fakt, že jeho těžce nemocný otec dokázal navzdory své vnitropolitické neschopnosti prosadit tak malé dítě na trůn, mohla ovlivnit jedna méně známá epizoda českých dějin – soukromá válka, již vedl šlechtic Jiří Kopidlanský z Kopidlna proti Pražanům.

V sobotu 17. června 1939 vyvedli z věznice Saint-Pierre ve francouzském Versailles před gilotinu německého vězně Eugena Weidmanna odsouzeného za sériové vraždy. Dav se začal při jeho stětí chovat natolik hystericky, že francouzský prezident Albert Lebrun další veřejné popravy okamžitě zakázal.

V neděli 13. července 1947 se z konečné v Telnici na dolní části tamního nádraží rozjela zpět do Ústí nad Labem tramvaj naložená desítkami výletníků a sběračů borůvek. V místě za Valérovým kopečkem na Bukově jí selhaly brzdy, vůz vyletěl z kolejí a narazil do železného sloupu elektrického vedení. Zahynulo 30 lidí.