V sobotu 17. června 1939 vyvedli z věznice Saint-Pierre ve francouzském Versailles před gilotinu německého vězně Eugena Weidmanna odsouzeného za sériové vraždy. Dav se začal při jeho stětí chovat natolik hystericky, že francouzský prezident Albert Lebrun další veřejné popravy okamžitě zakázal.

V neděli 13. července 1947 se z konečné v Telnici na dolní části tamního nádraží rozjela zpět do Ústí nad Labem tramvaj naložená desítkami výletníků a sběračů borůvek. V místě za Valérovým kopečkem na Bukově jí selhaly brzdy, vůz vyletěl z kolejí a narazil do železného sloupu elektrického vedení. Zahynulo 30 lidí.

Píše se datum 18. září 1916, blíží se půl čtvrtá odpoledne. Kolem ani ne rok staré přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách procházejí dřevaři. Všimnou si při tom, že ze sypané hráze přehrady tryská pramínek vody, v průměru má asi dva centimetry. Upozorní hrázného, který volá do kanceláře vodního družstva a dostane rozkaz přehradu vypustit. Než ho ale stačí splnit, celá hráz se protrhne a zbortí.

Snad v každém kraji se najde nějaké místo s temnou pověstí, o němž vám místní řeknou, že tam není radno chodit. V severozápadní Anglii je to močál Saddleworth Moor nedaleko Manchesteru. Táhne se jím jedna osamělá silnice, jinak jde o pustou vřesovitou pláň. Před šedesáti lety tam vraždící milenecký pár pohřbíval své oběti. Jedno tělo se nikdy nenašlo.

Před 45 lety vypukl ve Svaté Hoře u Příbrami, jednom z nejstarších a nejvýznamnějších mariánských poutních míst v Česku, rozsáhlý požár. S jeho vzplanutím i uhašením se pojí nejedna legenda. Podle pamětníků pomohl tehdy někdejšímu klášteru i malý zázrak.

K jedné z nejbizarnějších tragédií v dějinách českého vězeňství došlo 17. května 1979 v tehdejším nápravně výchovném ústavu Bytíz na Příbramsku. Odsouzený Petr Lattenberg zde spáchal sebevraždu odpálením trhaviny důlní svítilnou. O život přišel i jeden strážný. Důvodem bylo neopětované Lattenbergovo milostné vzplanutí.

V české historii snad není zločin, který by byl opředen větším mystériem, než je vražda teprve šestnáctiletého Václava III. v Olomouci. Poslední mužský potomek přemyslovského rodu vydechl naposledy poté, co mu v šeru síně kapitulního děkanství zasadil dodnes nezjištěný pachatel tři bodné rány. Vrah jednal s největší pravděpodobností na objednávku, okolnosti vraždy však zůstávají dodnes tajemstvím.

Zřejmě nejslavnější vlaková loupež v dějinách se odehrála 8. srpna 1963 na trati mezi Glasgowem a Londýnem. Šestnáctičlenný gang lupičů přepadl královský poštovní vlak a ukradl 2,6 milionu liber uložených ve 128 pytlích o celkové hmotnosti 2,5 tuny. V případu figurovala i některá slavná jména.

Byla hluboká noc, ale 57letá Alžběta Beranová se náhle probudila s nepříjemným pocitem, že v místnosti je někdo cizí. Vzápětí strnula. Před ní stál skutečně muž, ale její manžel to nebyl. Mrázek, hlesla spíš mimoděčně. Potom zahlédla sekeru.

Stali se možná nejslavnějším tragickým mileneckým párem po Romeovi a Julii. Američtí gangsteři Clyde Barrow a Bonnie Parkerová, proslulí jako Bonnie & Clyde, však nebyli romantickými hrdiny. Než skončili svůj život rozstříleni v autě, padlo jim za oběť více než 15 lidí. Kromě policistů a přepadených šlo někdy i o zcela náhodné kolemjdoucí.