Srážka dvou lodí v kanadském přístavu Halifax 6. prosince 1917 vedla k výbuchu, který dodnes zůstává největším nejaderným výbuchem v historii. Hrdinou se stal dispečer, který navzdory riziku zůstal na svém místě a do poslední chvíle varoval vlaky.

Ve středu 13. března roku 1929 došlo prý v Blanické ulici číslo 8 na pražských Královských Vinohradech při spiritistické seanci k pozoruhodné sérii strašidelných jevů. O seanci se dochovaly zprávy anonymního autora v pražském Poledním večerním listu, podle nichž měli její účastníci pohněvat ducha faraona Tutanchamona.

V dubnu roku 1972 podepsal někdejší Sovětský svaz spolu s 22 dalšími zeměmi včetně Británie a USA v Ženevě mezinárodní smlouvu o zákazu biologických zbraní. V té době ale nikdo netušil, že největší komunistická říše při podpisu dohody blafuje. V tajných laboratořích ve Sverdlovsku (dnešním Jekatěrinburgu) totiž už téměř 20 let vyvíjela spory bakterie, vyvolávající smrtelnou nemoc, známou jako sněť slezinná neboli antrax.

Byl to případ, který otřásl nejdříve místní komunitou, následně celou Británií a nakonec i světem. Dceru zesnulého majitele cestovní společnosti Whittle Coach, sedmnáctiletou Lesley Whittleovou, unesl někdo 14. ledna 1975 přímo z jejího pokoje. Její tělo bylo nalezeno o necelé dva měsíce později v kanále. Svázané, nahé a mrtvé.

Dne 30. května roku 1431 vzplanula na malém náměstí Vieux Marché (Starý trh) ve francouzském Rouenu hranice. Stála na ní Jana z Arku, teprve devatenáctiletá dívka, která krátce předtím změnila dějiny Francie. Před městskými hradbami bezmocně skřípali zuby dva francouzští šlechtici, jež se ji dlouho snažili zachránit. Ještě neřekli poslední slovo.

Snad žádný mnišský řád není spojen s tolika legendami jako templáři. Tito „Chudí rytíři Kristovi a Šalomounova chrámu“, jak se oficiálně jmenovali, představovali nejmocnější, nejbohatší a nejzáhadnější vojenskou organizaci středověku. Své jméno odvozovali od Šalomounova chrámu v Jeruzalémě, na jehož místě vybudovali své původní sídlo. Jejich řád hýbal dějinami mnoha států. Chtěl ale ovlivnit i volbu českého krále?

Měla to být velkolepá demonstrace sovětské jaderné síly. Změnila se v nejhorší katastrofu jaderného věku. V Sovětském svazu se o ní povinně mlčelo až do dubna 1989. Do dějin vstoupila jako tzv. Nedělinova katastrofa.

Je teplý letní den 23. srpna 1305. Ulicemi kolem smithfieldského tržiště v Londýně běží pár koní. Za sebou vleče kůl, k němuž je za nohy přivázán nahý muž. Koně ho táhnou tři až šest kilometrů londýnskými ulicemi. Když ho konečně dosmýkají k popravišti, zavalí přihlížející dav nahého odsouzence odpadky a exkrementy. Začíná poprava skotského rebela Williama Wallace.

Koncem ledna 1692 poctila skotský klan MacDonaldů, žijící v údolí v Glencoe na západní straně Skotské vysočiny, zvláštní návštěva: asi 120 vojáků pěšího regimentu hraběte z Argyllu. Skotové je ubytovali podle zásad své pohostinnosti. Časně ráno 13. února 1692 však rozpoutali vojáci v celém údolí nemilosrdný masakr.

Psalo se datum 7. listopadu 1938, když se německým velvyslanectvím v Paříži rozlehly výstřely z pistole. Německý legační sekretář Ernst vom Rath se zhroutil k zemi, zasažený dvakrát do břicha. O dva dny později zemřel. Pachatelem atentátu byl sedmnáctiletý polsko-německý Žid Herschel Feibel Grynszpan. Aniž to tušil, právě spáchal čin, který poslouží nacistům k rozpoutání rozsáhlého protižidovského pogromu.