Bylo 6. srpna 1969. Osm minut před devátou večer se palubou československé námořní lodi Pionýr rozlehl prudký třesk a rámus. Loď se zastavila. Uvázla na korálovém útesu nedaleko ostrova Mayaguana na Bahamách. Na cestě přitom byla jen 14 hodin, vyplula týž den ráno z kubánského přístavu Moa. Měla plout přes Atlantik s nákladem železné rudy. Teď byl konec. Dodnes zůstává Pionýr jedinou námořní lodí pod československou vlajkou, která se potopila na moři.

Slepá snaha napravit předchozí chyby vede někdy k dalším chybám. Právě to zřejmě způsobilo i tragédii parníku Eastland, který se 24. července 1915 převrátil v chicagském přístavu. Katastrofa si vyžádala životy 844 lidí, z toho 220 Čechů. A třebaže je to krutý paradox, výrazně k ní přispěla snaha úřadů nepřipustit podruhé takovou hrůzu, jakou byla nedávná zkáza Titaniku.

Po půlnoci ze 16. na 17. července roku 1918 byl ve sklepě Ipaťjevova domu v ruském Jekatěrinburgu zavražděn poslední ruský car Mikuláš II. spolu s manželkou, dětmi a nejbližším příbuzenstvem. S jeho osudem se úzce pojí i boj československých legií.

Začátkem léta roku 1968, tedy nedlouho před invazí pěti armád Varšavské smlouvy do Československa, došlo v pražském Prokopském údolí k až mysteriózní vraždě, kterou se dlouhá léta nedařilo objasnit. Její obětí se staly dvě mladé dívky.

Před 25 lety se ve francouzských Alpách zřítila na skalnaté srázy lanovka s 20 lidmi na palubě. Hrůzný pád nikdo nepřežil. Letopočet 1999 tak opravdu nebyl pro zemi galského kohouta ten nejšťastnější, protože šlo o již několikáté neštěstí v řadě, k němuž toho roku v Alpách došlo.

Celkem 17 let vězení dostal odvážný redemptorista a rektor Svaté Hory u Příbrami Josef Hynek, jenž se stal jednou z prvních obětí komunistického pronásledování církevních řádů, které o necelý rok později vyvrcholilo tzv. Akcí K.

V roce 1983 se v centru Říma ztratila tehdy patnáctiletá dcera příslušníka papežské stráže Emanuela Orlandiová. Její případ je dodnes živý, záhada jejího zmizení však dosud nebyla vyřešena.

Bylo 1:15 místního času 4. června 1989, když na Transsibiřské magistrále v Čeljabinské oblasti v tehdejším Sovětském svazu explodovala obrovská kaluž zemního plynu, unikající z vadného plynovodu. Výbuch zničil dva projíždějící vlaky, zabil 575 lidí a víc než 800 zranil. Šlo o nejhorší železniční katastrofu v Evropě od konce první světové války.

Jak vypadal bájný Trojský kůň? S koněm možná neměl nic společného. Slavný Homérův epos, podle nějž staří Řekové dobyli dávnou Tróju díky obrovitému dutému dřevěnému koni, do jehož nitra lstivě ukryli své bojovníky, totiž můžeme znát v této podobě jen kvůli chybě v překladu. A žádný dřevěný kůň nikdy neexistoval.

Na jaře 1945 se už do Evropy vracela svoboda, ale v Nizozemsku stále umírali lidé. Nezabíjely je střely, ale děsivý hlad. V neděli 29. dubna se na obloze objevily zlověstné siluety nízko letících bombardérů. Místo smrtonosných bomb z nich však začaly klesat k zemi tuny jídla. Lidé vypukli v nepopsatelný jásot. Právě se uskutečnil nejkrásnější nálet celé druhé světové války.