Za časů Franské říše, v období vlády franské dynastie Merovejců, se někteří příslušníci tehdejších místních elit nechávali pohřbít i se svými koňmi. Před více než 30 lety jako by se je jeden muž pokusil napodobit. Jen místo koně se nechal pochovat se svým autem.

Převedl 200 lidí. Zabil tucet esenbáků. Je to postrach zákona. Král Šumavy. Dneska zabijeme Josefa Hasila, křičí velitel pohraničníků v nové upoutávce na pokračování minisérie Král Šumavy režiséra Davida Ondříčka, popisující životní osudy slavného českého převaděče – který byl původně také pohraničník.

V temných a tragických časech Protektorátu Čechy a Morava se nočními ulicemi a po střechách domů pohyboval dlouhými skoky tajemný Pérák, děsící nacisty i české kolaboranty. Kde tato tajemná legenda vzala svůj počátek? A může mít nějaký reálný podklad?

Popeleční středa představuje v římskokatolickém liturgickém kalendáři první den postní doby. Noc, která jí předchází, ukončuje masopust. Následovat má čtyřicetidenní půst (spolu se šesti nedělemi, které se do něj nezapočítávají). Popeleční středa tak připadá na 46. den před Velikonoční nedělí.  

Zanícený obhájce tradičních práv českého národa a bonviván bojující proti pokrytectví své doby. Tak vypadá slavný kutnohorský šlechtic a kronikář z přelomu 16. a 17. století Mikuláš Dačický z Heslova ve filmu Cech panen kutnohorských, v němž jej ztvárnil Zdeněk Štěpánek. Symbolem Mikulášovy údajné svobodomyslnosti se ve filmu stalo i kouření dýmky. Je ale reálné, že by tento legendární aristokrat kouřil doopravdy?

Jde o jeden z nejzáhadnějších, nejzmatenějších a bohužel asi také nejtragičtějších příběhů československé radiotelegrafie. Na jeho začátku byl zřejmě jen něčí hloupý žert a z něj odvozená fáma. Na konci ale jedna podivná vražda.

Na území dnešní Kalifornie se nachází zvláštní jeskyně, na jejímž stropu lze spatřit červeně namalovaný větrník a můru s velkýma očima. Tajemný obrazec zřejmě svědčí o tom, že dávní domorodci vyznávali rituál, při němž se potřebovali dostat do halucinogenního stavu – a věděli, jak si tento stav navodit.

Bylo páteční odpoledne 27. ledna 1922. Na severu USA najednou začalo padat tolik sněhu, jako by někdo protrhl oblohu. Sněžení neustalo po celou noc a ani po většinu následujícího dne. Tuny čerstvého sněhu začaly zatěžovat střechy budov, včetně narychlo postaveného kina Knickerbocker. Zatímco stovky diváků v jeho hledišti se zájmem sledovaly promítání němého filmu, střecha povolila…

Před 260 lety, v lednu roku 1765, vyrazilo pást na strmé svahy drsné francouzské venkovské provincie Gévaudan sedm dětí - pět chlapců a dvě dívky. Byl mezi nimi i 12letý Jacques Portefaix, jehož měla už brzy velebit celá Francie. Stal se totiž chlapcem, který se postavil hrůzné bestii z Gévaudanu – a tento střet nejen přežil, ale zachránil i své přátele.

V roce 2015 začal britské hlavní město děsit tajemný šílený zvířecí zabiják, po němž zejména na jihu Londýna zůstávaly zohavené kousky těl stovek domácích koček a koťat – a také králíků nebo lišek. Zděšení místní obyvatelé mu začali přezdívat Croydon Cat Killer, tedy zabiják koček z Croydonu, protože právě v tomto jižním londýnském městě řádil nejčastěji. Zvířecí pozůstatky naznačovaly, že se vyžívá v kuchání vnitřností a že zbytky koček schválně aranžuje poblíž škol a domovů.