Přesně čtvrt století uplyne 23. února od nejděsivější sněhové katastrofy v rakouských Alpách za posledních padesát let. Tyrolskou oblast se dvěma horskými středisky zavalily dvě obří laviny, které za sebou zanechaly 38 mrtvých. A třebaže Rakousko od té doby výrazně zvýšilo bezpečnostní opatření, riziko, že se podobné neštěstí bude opakovat, hrozí dál.

Ke slavné vzpouře na lodi Bounty došlo už před 235 lety, přesto je tento příběh dodnes živý a spolu s ním žije i jeho legenda. Skutečnou příčinou celé události byl pravděpodobně střet dvou silných, ale úplně rozdílných osobností, neschopných pochopit jedna druhou. Možná proto bude vždy přitahovat pozornost romanopisců, filmařů i všech lidí, kteří mají rádi silné příběhy.

Celý svět sledoval na přelomu 19. a 20. století vzrušující závod o to, kdo první pokoří jižní pól. Čtrnáctého prosince 1911 to dokázal Nor Roald Amundsen. V jeho stínu však zůstala jiná výprava, kterou o dva roky dříve podnikl Ir Ernest Henry Shackleton. Při této historicky první cestě k jižnímu pólu se 9. ledna roku 1909 dostali čtyři muži až na vzdálenost 180 kilometrů od pólu.

Srážka dvou lodí v kanadském přístavu Halifax 6. prosince 1917 vedla k výbuchu, který dodnes zůstává největším nejaderným výbuchem v historii. Hrdinou se stal dispečer, který navzdory riziku zůstal na svém místě a do poslední chvíle varoval vlaky.

Ve středu 13. března roku 1929 došlo prý v Blanické ulici číslo 8 na pražských Královských Vinohradech při spiritistické seanci k pozoruhodné sérii strašidelných jevů. O seanci se dochovaly zprávy anonymního autora v pražském Poledním večerním listu, podle nichž měli její účastníci pohněvat ducha faraona Tutanchamona.

V dubnu roku 1972 podepsal někdejší Sovětský svaz spolu s 22 dalšími zeměmi včetně Británie a USA v Ženevě mezinárodní smlouvu o zákazu biologických zbraní. V té době ale nikdo netušil, že největší komunistická říše při podpisu dohody blafuje. V tajných laboratořích ve Sverdlovsku (dnešním Jekatěrinburgu) totiž už téměř 20 let vyvíjela spory bakterie, vyvolávající smrtelnou nemoc, známou jako sněť slezinná neboli antrax.

Byl to případ, který otřásl nejdříve místní komunitou, následně celou Británií a nakonec i světem. Dceru zesnulého majitele cestovní společnosti Whittle Coach, sedmnáctiletou Lesley Whittleovou, unesl někdo 14. ledna 1975 přímo z jejího pokoje. Její tělo bylo nalezeno o necelé dva měsíce později v kanále. Svázané, nahé a mrtvé.

Dne 30. května roku 1431 vzplanula na malém náměstí Vieux Marché (Starý trh) ve francouzském Rouenu hranice. Stála na ní Jana z Arku, teprve devatenáctiletá dívka, která krátce předtím změnila dějiny Francie. Před městskými hradbami bezmocně skřípali zuby dva francouzští šlechtici, jež se ji dlouho snažili zachránit. Ještě neřekli poslední slovo.

Snad žádný mnišský řád není spojen s tolika legendami jako templáři. Tito „Chudí rytíři Kristovi a Šalomounova chrámu“, jak se oficiálně jmenovali, představovali nejmocnější, nejbohatší a nejzáhadnější vojenskou organizaci středověku. Své jméno odvozovali od Šalomounova chrámu v Jeruzalémě, na jehož místě vybudovali své původní sídlo. Jejich řád hýbal dějinami mnoha států. Chtěl ale ovlivnit i volbu českého krále?

Měla to být velkolepá demonstrace sovětské jaderné síly. Změnila se v nejhorší katastrofu jaderného věku. V Sovětském svazu se o ní povinně mlčelo až do dubna 1989. Do dějin vstoupila jako tzv. Nedělinova katastrofa.