Zní to jako výmysl z pera hororového scenáristy, ale tato událost se skutečně stala. Lunaparkový vlak duchů, sloužící k postrašení návštěvníků, jednoho večera vzplanul. V ohni zahynulo šest dětí a jeden dospělý. K neštěstí došlo v roce 1979 v australském Sydney. A události spojené s vyšetřováním tohoto případu byly možná stejně děsivé jako samo neštěstí.

Léta 1389. V neděli na Velikú noc Židé v Praze jsou zbiti a spáleni, zapsal do svých Pamětí Mikuláš Dačický z Heslova. Strohá věta je připomínkou největšího středověkého pogromu na Židech spáchaného v českých zemích, k němuž došlo 18. dubna 1389, za vlády Václava IV. Zahynula při něm většina obyvatel tehdejšího pražského židovského města.

Snad každý český milovník hor zná příběh Bohumila Hanče a Václava Vrbaty i tragického vyvrcholení jejich přátelství při běžeckém lyžařském závodě na Zlatém návrší v březnu roku 1913. Nedávný film Poslední závod navíc konečně po více než stovce let zviditelnil příběh pražského Němce Emericha Ratha, Hančova soupeře, který nasadil život při pokusu o jeho záchranu. A kdo byl Oswald Bartel, hlavní Hančův německý sok, považovaný za favorita závodu?

Kdo jako první dobyl severní pól? Přestože kdysi byl tento primát přiznán Robertu Edwinovi Pearymu, který měl dorazit k pólu 6. dubna 1909, v této otázce zřejmě nikdy nebude zcela jasno. Jisté je jedno – soupeření o toto prvenství znamenalo také definitivní konec přátelství dvou mužů, Pearyho a Fredericka Alberta Cooka. Na pól nedošel nejspíš ani jeden z nich.

V souvislosti s okupací zbytků Československa fašistickými vojsky v březnu 1939 se často zmiňuje pouze boj o Czajankova kasárna ze 14. března 1939 večer. Téměř úplně stranou pozornosti však zůstávají jednotky Stráže obrany státu a dalších československých armádních útvarů, které v téže době působily na Podkarpatské Rusi. Několik dnů sváděly tvrdé ústupové boje s přesilou maďarského vojska.

Při vzepjaté davové vášni stačí někdy maličkost, aby události přerostly v tragédii. Kadaňský masakr z 4. března 1919 začal potyčkou o to, zda na místní radnici bude viset prapor československý, nebo německý. Skončil kulometnou dávkou, jež si vyžádala 25 lidských životů. Ten den se střílelo i v dalších městech, v Kadani ale byly následky jednoznačně nejhorší.

Severočeský Faust, Ďáblův doktor, Faust Jizerských hor či Černokněžník ze Šumburku – taková přízviska se pojí se skutečnou historickou postavou Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela, proslaveného jako „doktor Kytl“. Mystérium obestírající jeho život ještě posiluje objev tajemné knihy.

Přesně čtvrt století uplyne 23. února od nejděsivější sněhové katastrofy v rakouských Alpách za posledních padesát let. Tyrolskou oblast se dvěma horskými středisky zavalily dvě obří laviny, které za sebou zanechaly 38 mrtvých. A třebaže Rakousko od té doby výrazně zvýšilo bezpečnostní opatření, riziko, že se podobné neštěstí bude opakovat, hrozí dál.

Ke slavné vzpouře na lodi Bounty došlo už před 235 lety, přesto je tento příběh dodnes živý a spolu s ním žije i jeho legenda. Skutečnou příčinou celé události byl pravděpodobně střet dvou silných, ale úplně rozdílných osobností, neschopných pochopit jedna druhou. Možná proto bude vždy přitahovat pozornost romanopisců, filmařů i všech lidí, kteří mají rádi silné příběhy.

Celý svět sledoval na přelomu 19. a 20. století vzrušující závod o to, kdo první pokoří jižní pól. Čtrnáctého prosince 1911 to dokázal Nor Roald Amundsen. V jeho stínu však zůstala jiná výprava, kterou o dva roky dříve podnikl Ir Ernest Henry Shackleton. Při této historicky první cestě k jižnímu pólu se 9. ledna roku 1909 dostali čtyři muži až na vzdálenost 180 kilometrů od pólu.