Je to jeden z největších příběhů lidské obětavosti v americké historii. V lednu roku 1925 vypukla v aljašském městečku Nome smrtící epidemie záškrtu, hrozící vyhladit celou tamější komunitu. Jedinou cestou k záchraně bylo sérum. Dvacet musherů psích spřežení nasadilo život, aby v děsivé štafetě se smrtí doručili toto sérum na vzdálenost přesahující tisíc kilometrů. Jejich příběh oslovil celou Ameriku, zbytku světa však zůstal utajen. Dokud se o něm nedozvěděl český spisovatel.

Když v roce 1892 vstoupili policisté do domu na Second Street v americkém městě Fall River, spatřili scénu jako z hororu. Na pohovce napůl seděl, napůl ležel zavražděný pán domu Andrew Borden. Tělo jeho ženy Abby našli zhroucené přes stoličku v ložnici pro hosty ve druhém patře. Oba manželé byli ubiti sekerou. A okolnosti ukazovaly na to, že je zřejmě utloukla jejich dcera, mile vyhlížející Lizzie Bordenová.

Bylo pondělí 9. září 1437 a proudy Pražanů mířily k nově vybudovanému popravišti zhlédnout mimořádně ponuré divadlo. Hromadnou popravu 52 obránců hradu Sion, korunovanou oběšením jejich velitele Jana Roháče z Dubé. Toto představení bylo nachystáno jako krvavá tečka za posledním husitským odbojem proti králi Zikmundu Lucemburskému.

Hrůzně znějícím přízviskem „krvavá hraběnka“ počastovaly české a slovenské dějiny hned několik šlechtičen. Nejméně známá – a nejspíše nejnevinnější – je ta moravská. Její jméno zní Amálie z Bubna-Litice. Podle pověsti prý dodnes straší v brněnském podzemí.

Byla noc z 11. na 12. června 1937. Před popravčí četu, které velel jeho někdejší bojový druh Vasilij Bljucher, nastoupil maršál Sovětského svazu Michail Tuchačevskij. Zazněla salva. Sovětský diktátor Josif Stalin se právě zbavil svého nejschopnějšího vojenského velitele, kterého na smrt nenáviděl. Přispěla k tomu dezinformace připravená Reinhardem Heydrichem. A dodnes se diskutuje o roli Edvarda Beneše.

V polovině roku 1917 byla ve Vídni odsouzena v nepřítomnosti k trestu smrti tajemná moravská Mata Hari, žena jménem Hedvika Navrátilová alias Gabriela Deslys, označovaná za zpěvačku bez hlasu a průměrnou tanečnici, také ale za milenku portugalského krále a agentku francouzské tajné služby. Její osud v sobě dodnes skrývá nejeden otazník.

V Rakovníku se dodnes připomíná pověst o muži jménem Jiří Sklenář, jenž prý žil v tomto městě v 15. a 16. století a vypadal jako smrt. Obrovský kostlivec potažený žlutou, průsvitnou kůží, vyschlou jako pergamen. Lidé mu přezdívali Rakovnická smrt a měli ho za fexta, protože prý nebyl nikdo, kdo by si ho pamatoval jako mladého.

Kdybychom hledali největší traumata v dějinách českého státu, jistě se na předních místech ocitne porážka stavovských vojsk na Bílé hoře v neděli 8. listopadu 1620 a následná poprava 27 českých pánů v pondělí 21. června 1621. Obě události se staly i součástí novodobé mytologie českého národa, což zvlášť silně platí o zmiňované popravě.

Jen málokterého krále připomíná současná kultura častěji. Film Jan Žižka, počítačová hra Kingdom Come Deliverance i televizní Jan Hus, ty všechny propojuje figura jednoho krále – nešťastného a rozporuplného Václava IV.

Znáte knihu Josefa Váchala Krvavý román? Objevuje se v ní postava šíleného psychiatra doktora Řimsy, který má sanatorium pro léčbu alkoholismu. K vylíčení charakteru svého svérázného hrdiny využil Váchal jako předobraz skutečného člověka, svého přítele doktora Jana Šimsu. Mimořádnou osobnost přelomu 19. a 20. století, která je dodnes citována jak v dějinách české psychiatrie, tak i okultismu a mystiky.