Talking Europe(um)

Po představení nových legislativních návrhů a politických iniciativ, které jsou známé pod názvem Fit for 55, se téma dekarbonizace automobilového průmyslu věnuje zvýšená pozornost. Nové, přísnější regulace emisí pro auta a dodávky nebo navržené deadliny pro prodej nových spalovacích motorů vyvolali různé reakce. Co tyto změny znamenají pro český automobilový průmysl a elektromobilitu v Česku? Jaké dopady bude mít tento vývoj na zaměstnanost v tomto odvětví? Jak se bude přístup k elektromobilitě v Česku vyvíjet? Na tyto a další otázky se pobavíme s výzkumným pracovníkem Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, Michalem Hrubým.

Moderuje Tatiana Mindeková.

From the early days of the insurgence of civil war in Syria, many Europeans decided to join the so-called Islamic state in its fight. How many people from Europe were recruited by the “caliphate” and where are they now? Why is it crucial for European countries to take the responsibility and assure the repatriation of its citizen? And how can the returnees be prosecuted in its home country? These questions will be discussed with Asya Metodieva, Research Fellow at IIR Prague.

Již 14. července bude představen klimatický balíček Fit for 55, který má mimo jiné za cíl snížení uhlíkových emisí o 55% do roku 2030. Co všechno by měl balíček obsahovat? Jak funguje systém Carbon Capture and Storage (CCS), který by měl v budoucnu hrát větší roli v zachycování CO2? Které evropské státy jdou příkladem a podporují ho nejvíce? A jak jsme na tom s CCS v Česku? Na tyto dotazy odpovídal Michal Hrubý, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Rozpad bývalé Jugoslávie a s ním spjaté krvavé boje mezi národnostními skupinami jsou i dnes aktuálním tématem ve většině zemí regionu západního Balkánu. V tomto díle podcastu se Žiga Faktor spolu s jeho hosty, Janou Juzovou a Petrem Čermákem, zabývali následky těchto válek, především se záběrem na současnou situaci v Kosovu a Bosně a Hercegovině. Jak války v těchto oblastech probíhaly? Proč je Daytonská dohoda, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině, v současné době kritizována a považována za kontroverzní? Proč jsou i po více než 20 letech u moci stejné politické elity? A jaká je budoucnost obyvatel těchto zemí?

Za necelé 4 měsíce opustí Angela Merkelová post německé kancléřky, který zastávala posledních 16 let. Během její dlouhé vlády se událo mnoho významných momentů, jak na evropské, tak světové scéně. Po čem si tuto výjimečnou státnici budou pamatovat v Německu a zbytku Evropy? Jak se za doby její vlády Německo změnilo? Co čekat od nadcházejících parlamentních voleb a může se stát, že by se koalice CDU/CSU musela přesunout do opozice? Hostem této episody je Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studíí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Je tomu již 17 let, co Česko, spolu s dalšími 9 státy, vstoupilo do Evropské unie. Jak se ČR za dobu svého členství v Unii změnila? Proč máme u nás stále problémy s komunikací o fungování EU? A jaké příležitosti se pro ČR naskýtají do budoucna, například v rámci českého předsednictví v roce 2022? O tom diskutoval Žiga Faktor se Štěpánem Černým, ředitelem Odboru koordinace evropských politik na Úřadě vlády České republiky.

Po doslova trapném vystoupení v Evropském parlamentu se jméno slovinského premiéra opět objevilo na titulních stránkách médií a to v návaznosti na uniklý non-paper, který je označován jako slovinský, a ve kterém se navrhuje přepsání hranic několika států západního Balkánu. Jaká je současná slovinská vláda a proč je v poslední době kritizována na evropské úrovni? Podporuje opravdu Slovinsko překreslení hranic států západního Balkánu? A co by takové řešení pro region znamenalo? Na tyto otázky se zaměří poprvé v roli moderátorky Tereza Masopustová, manažerka kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM spolu s Žigou Faktorem, vedoucím bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Otázka porušování lidských práv a utlačování ujgurské menšiny v Číně přivodila v posledním měsíci málo vídaný konflikt na trase Brusel-Peking, který vyústil v uvalení sankcí na představitele obou stran. Čím se ujgurské obyvatelstvo liší od čínské většiny? Co obsahuje tzv. proces převýchovy, kterým se snaží čínská vláda potlačit specifika ujgurské kultury? A jaký vliv můžou mít aktuální spory na budoucnost vztahů mezi EU a Čínou? Na tyto otázky se zaměří Žiga Faktor spolu s Matejem Šimalčíkem, analytikem MapInfluenCE na Čínu na Slovensku a ředitelem think tanku Central European Institute of Asian Studies (CEIAS) se sídlem v Bratislavě.

Rok od nástupu vlády došlo na Slovensku k politické krizi, která vyústila ve změnu na premiérském postu. Proč byl expremiér Igor Matovič donucen k rezignaci? Je jeho výměna za bývalého ministra financí Eduarda Hegera adekvátním řešením? A jakou roli hrála ve vyvolání vládní krize ruská vakcína Sputnik? Na tyto otázky se zaměří Žiga Faktor spolu s Miroslavou Pisklovou, projektovou manažerkou Institutu EUROPEUM.

Spolu s přijetím rozpočtu EU na příštích 7 let byl vloni schválen i tzv. Fond příští generace EU, který má pomoci členským státům s ekonomickými následky pandemie COVID-19, a to především v oblastech digitalizace a dekarbonizace. Jak chce Česko využít finance z Fondu příští generace EU? Jak probíhala tvorba národního plánu a proč do něj nebyla více zahrnuta i občanská společnost či další důležití představitelé? A je v něm kladen dostatečný důraz na zelené a digitální projekty? Na tyto otázky odpovídá Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.