Talking Europe(um)

Evropská občanská iniciativa pomohla v EU prosadit zákaz klecových chovů, v Česku se ale o iniciativě tolik neví a participace občanů je spíše nižší, než je tomu v jiných členských státech. Jak vlastně Evropská občanská iniciativa funguje a jak se do ní může občan EU zapojit? Jaké kampaně byly úspěšné a proč?

Nejen o tom se bavíme s Vladimírem Bartovicem, prezidentem Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Moderuje Barbora Genser.

Two years after the European Commission presented its New Pact on Migration and Asylum, package aimed at reforming both internal and external dimensions of this policy, French presidency finally achieved minor successes in the adoption of the proposed legislation. Moreover, wave of refugees fleeing the war in Ukraine seemed to provide a new momentum to unlock the veto of certain countries. What actually is EU's Common Asylum System? Did the war in Ukraine redefine position of Member States in this area? And can the Czech presidency follow up on the progress in the adoption of Migration Pact? 

These questions and many more will be answered by the EUROPEUM's Deputy Director & Head of Research Christian Kvorning Lassen in a discussion with the moderator Žiga Faktor.

V pozměněném formátu podcastu se Žiga Faktor společně s Janou Juzovou a Vítem Havelkou zabývá nejen aktuálním děním v EU, včetně výsledků prezidentských voleb ve Francii, ale především i otázkami spojenými s možným členstvím Ukrajiny v Evropské unii, které je v současnosti často zmiňováno i předními českými politiky. 

Je tato podpora reálným příslibem nebo spíše politickou frází? Co by musela Ukrajina splňovat, aby se v budoucnosti členskou zemí stala? A jak dlouho může takový proces trvat?

Na to, a mnoho dalšího, Vám odpoví Žiga Faktor s jeho hosty.

Zuzana Stuchlíková, výzkumná spolupracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM

Epizoda komentuje výsledky summitu EU a zemí Východního partnerství a nahlíží do závěrů tohoto setkání, které má dále prohloubit spolupráci mezi EU a jejími východními sousedy. Proč se tento summit konal až po čtyřech letech i přes nastavený dvouletý cyklus? Jak se změnila dynamika států Východního partnerství a jak zohledňovat složitou situaci Běloruska, které se rozhodlo své členství v iniciativě přerušit? A existuje perspektiva toho, že by se v budoucnosti EU rozrostla směrem na východ? Na tyto otázky odpovídala Věra Řiháčková Pachta, zastupující ředitelka Eastern Partnership Civil Society Forum.

Na ruské straně hranic s Ukrajinou se dle dostupných informací shromažďují desetitisíce vojáku společně s velkým počtem těžké vojenské techniky. Chystá se další invaze ohrožující územní celistvost Ukrajiny? Jak na tyto manévry reagují představitelé Severoatlantické aliance? A jak se změnila dynamika transatlantických vztahů od nástupu Joe Bidena? Na tyto otázky odpovídá Zdeněk Beránek, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Epizoda se zabývá současnou krizí na polsko-běloruské hranici, kde se autokratický režim Aleksandra Lukašenky rozhodl použít migraci jako zbraň, kterou bojuje proti sankcím uvaleným na Bělorusko ze strany EU. Jak zvládá Polsko situaci na hranicích a proč zatím nepožádalo o pomoc Frontex? Lze mluvit o migrační krizi, nebo je to převážně geopolitický konflikt? Co je „Nový pakt o migraci a azylu" a byla by Evropská unie vůči podobným výzvám odolnější, pokud by byl přijat? A jaký podíl žadatelů o azyl se vlastně do EU dostává nelegálně? Na tyto otázky bude odpovídat Vít Novotný, seniorní výzkumník Wilfried Martens centra pro evropská studia.

V tomto díle se budeme bavit o Klimatické konferenci, která proběhla v Glasgow a je též známá jako COP26. Jaká témata sa na COP26 probírala, přinesla tato konference výsledky a můžeme očekávat reálné změny v boji proti globalnímu oteplovaní? Tyto otázky probereme s expertkou na klima a energii, Kateřinou Davidovou, ktérá pracuje jako vyzkumná pracovnice pro Institut evropské politiky EUROPEUM.

Moderuje Tatiana Mindeková.

Éra amerického prezidenta Donalda Trumpa přinesla v oblasti mezinárodních dohod zaměřených na kontrolu zbraní významné milníky. Mezi ně patří například odstoupení Spojených států od dohody o otevřeném nebi (Open Skies Treaty) nebo od íránské jaderné dohody (Joint Comprehension Plan of Action), jejichž budoucí existence a podoba zůstávají nejasné. Mezi dohody se spornou budoucností se řadí i vzájemná dohoda o snižování počtu jaderných zbraní, tzv. START Treaty, uzavřená mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Platnost této dohody je navzdory plánované expiraci v únoru 2021 stále aktuální do roku 2026 a její novější verze tzv. New START Treaty je zatím v nedohlednu.

Jaká je současná situace v mezinárodní kontrole zbraní po nástupu amerického prezidenta Joea Bidena? Co je to New START Treaty a proč byla namísto ní na poslední chvíli prodloužená platnost původní verze dohody? Kde vidí jaderné velmoci největší sporné body během rokování o nové podobě smlouvy? Může Evropská unie ovlivnit budoucí podobu New START dohody, a jaké konsekvence pro Unii z nově vznikající smlouvy vyplývají?

Na tyto otázky bude odpovídat Juraj Sýkora, junior expert, Slovenská společnosť pro zahraničnou politiku

Jak se s novou vládou změní pozice ČR v Evropské unii? Budou mít výsledky voleb vliv na ambice či priority českého předsednictví? A co čekat od budoucí spolupráce ve Visegradské skupině?

O tomto budeme diskutovat s Vítem Havelkou, výzkumným pracovníkem Institutu EUROPEUM.