Talking Europe(um)

Sehnat v Česku dostupné bydlení je dnes pro generaci Z téměř nemožné. Nájmy raketově rostou, tisíce domácností se potýká s energetickou chudobou a na dotace na úsporné renovace domů často dosáhnou jen ti nejbohatší.

Jak může krizi bydlení řešit stát či obce? Jak moc je u nás rozšířená energetická chudoba a proč o ní prakticky vůbec nevíme? Co by mohlo změnit pravidla pro nájemní bydlení, aby byla spravedlivější? A proč v aktuálním nastavení dotace na zateplování a úsporné renovace často vyčerpají bohatší žadatelé, zatímco ti nejohroženější na ně nedosáhnou?

O (ne)dostupnosti bydlení si povídáme s Kristinou Zindulkovou, analytičkou z Asociace pro mezinárodní otázky, a Dominikem Davidem, doktorandem z Masarykovy univerzity. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Tato epizoda je závěrečná ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií. Naši výzkumnou studii o dotačních programech na úsporné renovace najdete na našem webu.

Ať už dojíždíte ráno do školy, do práce nebo za rodinou a využíváte k tomu auto, vlak, sdílené kolo nebo chodíte pěšky, doprava se vás týká.

Proč jsou české silnice stále plné aut, když si veřejnou dopravu většina lidí chválí? Proč vychází Česko v dostupnosti nabíjení elektroaut tak dobře? Jak rozvážkové a donáškové služby ovlivňují bezpečnost v ulicích? A jsou sdílená kola nebo auta budoucnost dopravy v Česku?

O moderních formách dopravy i elektrifikaci si dnes povídáme s Klárou Školníkovou, expertkou na dopravu z Centra pro dopravu a energetiku, a Markétou Braun Kohlovou, výzkumnou pracovnicí Univerzity Karlovy. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Tato epizoda je druhou ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií.

Práce, jistoty i dovednosti, které byly ještě před pár lety samozřejmé, se rychle mění. Dekarbonizace, digitalizace, automatizace i nástup umělé inteligence už dnes zásadně proměňují pracovní trh.

Proč je tohle téma aktuální? Jak fungují rekvalifikace a kdo za ně nese odpovědnost? Jaký vliv mají tzv. zelené politiky na trh práce? A měli bychom se bát, že nás nahradí umělá inteligence?

O změnách na trhu práce si dnes povídáme s Martinem Navrátilem, ředitelem Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, a Monikou Martiškovou, výzkumnou pracovnicí ze Středoevropského institutu pro výzkum práce CELSI. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Tato epizoda je první ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií.

Čeho by měla evropská průmyslová politika dosáhnout? Jaký vliv by měla mít na českou ekonomiku?

Pandemie COVID-19 neznamenala pouze velkou zdravotnickou zátěž pro členské státy EU, ale i zásadní předěl v přemýšlení nad globalizovanou ekonomikou na celém světě.

Evropská unie, která měla doposud technologickou převahu v mnoha oborech a zároveň vyspělý průmysl, začíná technologicky ztrácet na konkurenty v USA nebo Číně. V nejčernějším scénáři tak hrozí ztráta pracovních míst a s tím spojené sociální problémy, což může potencionálně vyústit až v nestabilitu celého evropského politického systému. Nic však není ztraceno a zvrátit negativní trend má nová celoevropská průmyslová politika a také částečně fond post-covidové obnovy.

Jaký vliv na českou společnost by měl neúspěch evropské průmyslové politiky? A existuje v české společnosti napětí, které souvisí s absencí průmyslové politiky?

Hosté:

- Martin Buchtík, sociolog, ředitel STEM

- Petr Janský, Institut ekonomických studií FSV UK

- Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Podcast se natáčel 29. května 2024 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze.

Co je obsahem Nového paktu o migraci a azylu? Opravdu v něm nejsou žádné kvóty na uprchlíky?

Když v roce 2015 proudili do Evropy zástupy uprchlíků z Blízkého východu a Česká republika odmítla přijmout byť jediného, málokdo mohl očekávat, že ruská válka na Ukrajině spustí bezprecedentní solidaritu ze strany Čechů. Ti začali ukrajinské uprchlíky ubytovávat dobrovolně u sebe na doma nebo chalupě a naplnili tak jedno z volebních hesel negativní kampaně ANO před parlamentními volbami v roce 2021.

Měřeno počtem válečných uprchlíků na území ČR se zdá, že česká společnost se od roku 2015 posunula kupředu a získala sebevědomí. Zároveň došlo k výraznému posunu v přístupu k uprchlictví na EU úrovni. V letošním roce byl přijat Nový pakt o migraci a azylu, který zásadním způsobem mění pravidla solidarity mezi zeměmi EU a toho, jakým způsobem je s běženci nakládáno. Je však otázkou zdali celý nový systém se ověří v praxi.

Změnili se opravdu Češi od roku 2015? A nejsou nová ustanovení Paktu o migraci a azylu nehumánní? Na tyto a další otázky v podcastu odpovídají hosté:

- Viktor Daněk, zástupce

- Zuzana Pavelková, Organizace pro pomoc uprchlíkům

Podcast se natáčel 22. května 2024 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze.

V druhé části vám z prostředí španělského velvyslanectví přinášíme v rozhovor s Bernardem Lopezem Riosem, zástupcem vedoucího mise. Řeč bude jednak o španělském předsednictví v Radě EU, které 1. 7. navázalo na to švédské, ale také o česko-španělských vztazích. Pan Rios se rovněž podělí o střípky ze své práce diplomata.

Moderuje Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice klimatického týmu Institutu EUROPEUM a Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Srdečně vás zveme na promítání filmu ThuleTuvalu ve čtvrtek 31. 8. v 19:30. Po promítání bude následovat krátká debata. Vstupné je zdarma, kvůli omezené kapacitě je ale nutná registrace. Více informací naleznete na našich webových stránkách v sekci události.

Většina Čechů by v případném referendu o vystoupení z EU hlasovala pro setrvání v EU, k případnému přijetí eura by ale zůstala velmi vlažná. Češi nejvíce důvěřují institucím, jako jsou policie, armáda, NATO nebo prezident, a až poté Evropské unii. Češi i nadále podporují pomoc migrantům z Ukrajiny, ale tato pomoc je podmíněna jejich vlastní situací. To i dalšími výsledky prvního průzkumu v rámci projektu RevivEU přinášíme v rozhovoru s Jaromírem Mazákem, ředitelem výzkumu analytického ústavu STEM.

Udržitelné financování - trend, který soukromý sektor sleduje již několik let. Co ale udržitelnost ve financích znamená, jakou roli hrají firmy, banky, stát nebo Evropská unie? Proč je v tomto případě nutná regulace a chtějí ji firmy? A co rozumíme pod pojmem těžký průmysl? To vše vysvětluje Julián Tóth z Centra pro udržitelné finance (ISFC).

Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Projekt RevivEU: reviveu.net
Publikace o těžkém průmyslu: překážky v odvětví a roadmapa financování.

Před několika týdny se skupina středoevropských států rozhodla jednostranně zakázat dovoz obilí z Ukrajiny na své domácí trhy. Proč se státy takto rozhodly a jak toto rozhodnutí ovlivní nadcházející volby v Polsku a na Slovensku a cenu potravin na světových trzích? Jak tyto události ovlivní budoucnost integrace Ukrajiny do Evropy?

Turecko čeká v neděli 28. května druhé kolo prezidentských voleb. Kriticky důležité volby rozhodnou, mimo jiné, o budoucnosti demokracie v Turecku, hospodářské situaci a vztazích s Evropou a sousedy v regionu. Kdo jsou současný prezident Recep Tayyip Erdoğan a jeho vyzyvatel Kemal Kılıçdaroğlu a co prosazují? Jaký výsledek můžeme očekávat a co by oba scénáře znamenaly pro Evropskou unii?

Tato témata rozebírá Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, v rozhovoru s Kristinou Chlebákovou.

Evropský parlament na svém dubnovém plenárním zasedání schválil 3 legislativní opatření, která jsou součástí balíčku Fit for 55. Tatiana Mindeková a Rebeka Hengalová z Institutu EUROPEUM komentují, čeho přesně má reforma systému obchodování s emisemi, přijetí tzv. uhlíkového cla a vytvoření sociálního klimatického fondu dosáhnout.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a její delegace nedávno navštívila Tchaj-wan, z čehož se stala ostře sledovaná návštěva. Jaké vztahy má Česká republika s Tchaj-wanem a jak se k tomu staví ostatní evropské státy? Jaký je stav vztahů mezi Evropou a Čínou a mají dialog a návštěvy evropských představitelů v současné globální situaci smysl? O tom i o diplomatické kariéře hovoříme se Zdeňkem Beránkem, poradcem předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro zahraniční politiku.

Diskuse Café Evropa o vztazích s Čínou. Více o klimatickém hlasování v Evropském parlamentu. V čase nahrávání se čekalo na výsledky hlasování Rady EU, která však 25.4. reformy rovněž schválila. Toto hlasování bylo posledním krokem v rozhodovacím procesu. Texty budou nyní zveřejněny v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.

Evropská unie nedávno představila legislativní balíčky na podporu evropského průmyslu při jeho přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a na zajištění udržitelných dodávek kritických nerostných zdrojů. Co tyto balíčky obsahují a jaký mají dopad na české a evropské podniky? K tomu a k nedávnému vývoji legislativy EU v oblasti automobilové dopravy se vyjadřuje Michal Hrubý, ekonom Mezinárodního centra pro udržitelné finance a vědecký asistent na ŠKODA AUTO Vysoké škole.
Ve druhé části si povídáme s Evou Horelovou, vedoucí politické sekce Zastoupení Evropské komise v Česku o tom, jak může vypadat profesní kariéra v evropských institucích a proč je důležité mít v institucích kvalitní a dostatečné zastoupení České republiky. Vyjadřuje se také k evropské pomoci Ukrajině, k tomu, jak válka na evropském kontinentu ovlivňuje její každodenní práci a jak se dívá na aktuální dění ve společnosti.
Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.