Talking Europe(um)

Česká informační sféra je plná dezinformací a mis-informací, které ovlivňují veřejnou debatu o různých tématech. Přestože tento jev není nový, projevil se zejména během nedávných prezidentských voleb v ČR a dezinformace převládají i v souvislosti se zelenou agendou Evropské unie nebo ruskou agresí proti Ukrajině. O tom, jak dezinformace vypadají, jak se šíří a jak s nimi bojovat, hovoří projektové manažerky Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute a Tatiana Mindeková z Institutu EUROPEUM.

Česká republika si o víkendu zvolila nového prezidenta. V první části podcastu Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM, komentuje, co od něj můžeme očekávat v mezinárodní sféře, kdo budou nejdůležitější partneři prezidenta a jaký vliv budou mít předchozí zkušenosti Petra Pavla.

Moderuje Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

V poslední epizodě podcastu Talking Europe(um) v roce 2022 si moderátorka Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institut EUROPEUM, povídá s vedoucím bruselské kanceláře Žigou Faktorem o tom, co Evropskou unii čeká v roce 2023 a na co se zaměří on.

V listopadu se v egyptském Sharm al-Sheikh konala další Klimatická konference COP27, na níž se zástupci téměř všech zemí světa snažili dohodnout na dalších krocích k řešení klimatické krize. Co bylo na konferenci dohodnuto, jak by měl fungovat nově vytvořený Loss and Damage fond pro země nejvíce postižené změnou klimatu a je cíl snížit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia stále reálný? A co je to takzvaný biodiverzitní COP? To na začátku epizody vysvětluje Kateřina Davidová, seniorní výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Evropští představitelé s napětím očekávají začátek roku 2023, kdy ve Spojených státech vstoupí v platnost přelomový zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act). Navzdory pozitivnímu signálu, který legislativa vysílá díky svému zaměření na boj proti změně klimatu, je EU nespokojena s tím, že znevýhodňuje evropské podniky a výrobce. Proč je evropský průmysl Spojenými státy ohrožen, v jakém stavu jsou evropské podniky po pandemii a ve špatné ekonomické situaci a je Evropa vůbec ještě globálně konkurenceschopná? Odpovídá analytik Europea Michal Hrubý.

Brazílii od ledna povede staronový prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Co bude jeho vláda znamenat pro budoucnost Brazílie, mezinárodní vnímaní země, obchodní vztahy s Evropou či pro ochranu Amazonie. V čem jsou si podobní Trump a dosud úřadující Jair Bolsonaro? A jaký postoj ke konfliktu na Ukrajině Brazílie momentálně zastává a jak se do budoucna tento postoj bude vyvíjet? Na otázky odpovídá Radek Buben z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Z energetiky se stalo evropské téma číslo jedna, s nekonečnými maratóny rokování ministrů i lídrů téměř každý týden. Jak ale evropský trh s energiemi funguje? Jak se stanovuje cena energií a co znamenají různé návrhy cenových stropů na stole? A jakou roli má plyn? V rozhovoru s Kristínou Chlebákovou vysvětluje analytik Europea Michal Hrubý.

Spojené království má novou vládu a premiérku, začátek kterých ale nebyl úplně nejhladší. Nová premiérka Lizz Truss začala své působení představením kontroverzního ekonomického plánu, od kterého musela po široké kritice ustoupit. O tom, co to znamená pro budoucnost její vlády i jak se budou vyvíjet vztahy mezi Británii a Evropskou unii, mluví s Kristínou Chlebákovou z Europea Jan Váška z Katedry evropských studií FSV UK

Proč je v některých oblastech potřeba dosáhnout jednomyslnosti mezi státy? Jak funguje hlasování kvalifikovanou většinou na obecné rovině? Je důležitější akceschopnost EU, nebo abychom se do budoucna vyvarovali rozhodnutím, která by některými členskými státy nemusela být brána jako legitimní? O těchto otázkách se v první části podcastu baví vedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor se seniorním výzkumným pracovníkem Institutu EUROPEUM Vítem Havelkou.

V druhé části u mikrofonu Víta Havelku vystřídá seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová (EUROPEUM), se kterou se přesuneme k tématu rozšiřování Evropské unie. Jak rozšiřování ovlivnila válka na Ukrajině, co můžeme v dalších letech očekávat a jsou na další rozšiřování připraveny členské státy?

Jak se vyvíjí aktuální situace na trhu s energiemi v EU? Rostoucí ceny plynu i elektřiny ohrožují spotřebitele i průmysl – jak to řeší vlády členských států? A jak k řešení přispělo mimořádné rokování ministrů pro energetiku v rámci Rady EU v pátek 9.září? O tom se v úvodu podcastu baví výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Michal Hrubý s naší projektovou manažerkou Kristínou Chlebákovou.

V druhé části si můžete vyslechnout rozhovor vedoucího naší bruselské kanceláře Žigy Faktora se seniorními výzkumníky Janou Juzovou a Vítem Havelkou na téma různých regionálních spoluprací a koalic ve střední Evropě. Jak teď funguje spolupráce ve Visegrádské čtyřce? Jak aktuální situace změnila zajeté formy a procesy spolupráce v regionu? Přežije V4 aktuální neshody mezi členy? A v jakých dalších formátech spolupráce je Česká republika aktivní?