Technicky vzato

„Pokud si představíte profesionálního hráče e-sportu jako dobře placeného fotbalistu, tak takových lidí je v Česku minimum. Hrají ale informatici, psychologové i vojáci.“

V České republice je za hráče považovaný téměř každý desátý člověk. Široký pojem zahrnuje jak občasné posezení u solitaire, tak i profesionální turnaje. Kolem jednotlivců a týmů ponořených do stříleček nebo karetních PC her se točí velké peníze a mohutný průmysl, který potřebuje také marketingové odborníky, zvukaře nebo komentátory. Kde je hranice mezi relaxací u počítačové hry a kde už se jedná o práci? Jak se dá skloubit hraní her a studium na vysoké škole? A hrají i holky? Na to odpovídal David Urbánek, student Fakulty podnikatelské VUT a zakládající člen Esportovní studentské asociace, která sdružuje hráče z více než 30 vysokých škol.

"Ohledně vzpoury robotů nechci vůbec říct, že bychom k tomu byli blízko. Hlavní problém ale vidím v tom, že nevíme, jak jsme od toho daleko. Proto musíme být opatrní."

V roce stého výročí slova "robot" jsou pro lidstvo pořád roboti velkou neznámou. Pomáhají v průmyslu, ale jejich potenciál může být ve stárnoucí populaci například v roli pečovatelů. Přesto vědce drží zpátky mnoho neznámých. Kdy začne umělý mozek vnímat vlastní existenci? A chceme, aby roboti vypadali víc jako stroje, nebo jako lidé? Na otázky se snaží najít odpověď Luděk Žalud, který se věnuje robotice na FEKT VUT a CEITEC VUT.