Archiv Plus

V noci z 20. na 21 srpna 1968 okupovala naši zemi vojska pěti států Varšavské smlouvy. Co do počtu šlo převážně o vojska sovětská, více či méně symbolické kontingenty Bulharska, Maďarska, NDR a Polska byly navíc v poměrně krátké době staženy. Sovětské jednotky u nás ale zůstaly až do počátku 90. let...

Pandemie nedovolila hokejistům bojovat o cenné kovy na mistrovství světa. Díky Archivu Plus ale můžeme některé slavné hokejové bitvy prožít ještě jednou. A zavzpomínáme na nejsilnějšího možného soupeře – na hokejisty Sovětského svazu.

Období těsně po konci druhé světové války v Evropě u nás naplno ilustrovalo směr, kterým se obnovené Československo ve své poválečné historii bude ubírat.

Pravděpodobně nejtěžší období ve své moderní historii český národ prožíval za druhé světové války, která začala před 80 lety. Okupace vlasti probudila u některých Čechů odvahu a houževnatost, u jiných pro změnu bezpáteřní prospěchářství. A právě ti začali spolupracovat s nepřítelem.

Historické časové znamení odstartuje archivní pohled do prvomájové historie...

Jaro 1950 je v naší historii nejvýznamněji spjato s politickým procesem s Miladou Horákovou a společníky, nebyl to ale proces jediný. Naproti tomu nadšení z krvavého budování bylo ostentativně vyjadřováno širokými vrstvami národa (nebo alespoň jejich nikým nevolenými zástupci).

Jestli se v něčem může Česká republika měřit se světem, tak v počtu památek. Podle UNESCO konkurujeme zemím jako Francie, Itálie, Německo nebo Japonsko. Vždy jsme se svým památkovým fondem pyšnili. Můžeme ale být pyšní i na péči, jakou mu věnujeme?

Už sto let mají české ženy plné volební právo. Při volbách do senátu a parlamentu v dubnu roku 1920 ho mohly poprvé naplnit, a to nejen jako voličky, ale i jako kandidátky. Prakticky všechny velké strany tehdy posílaly ženy do volebního klání.

O odkaz předčasně zesnulého básníka Jiřího Wolkera (1900-1924) se vedla řada polemik, sporů i bojů. Vraťme se tedy prostřednictvím jeho díla a vzpomínek přátel k Wolkerovi samotnému.

Maršál a vůdce komunistické Jugoslávie Josip Broz Tito stál v čele této dnes již neexistující země od konce druhé světové války až do své smrti v roce 1980. V rámci komunistického bloku si vždy dokázal uhájit – tu větší, tu menší – autonomii.